Odvětví umělé inteligence (AI) by mohlo do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska, varuje nová studie nizozemského vědce z univerzity v Amsterdamu, na kterou upozornil zpravodajský web BBC. S ohledem na loňskou spotřebu elektřiny v Česku je odhad spotřeby odvětví AI více než dvojnásobný, pokud se vezme do úvahy horní hranice prognózy.
Umělé inteligence spotřebují až dvakrát tolik energie co Česko, varuje výzkum
Od loňského listopadu, kdy na trh vstoupil chatbot ChatGPT, se velké technologické firmy snaží přidávat služby s AI, jejichž provoz je ovšem energeticky náročnější než u běžných aplikací. Dopad AI na životní prostředí by mohl být podle studie menší, než se lidé obávají, pokud se její vývoj zpomalí.
Studii zveřejněnou v časopisu Joule vypracoval Alex De Vries, který působí jako doktorand na Svobodné univerzitě v Amsterdamu. Vychází z toho, že některé parametry zůstanou beze změny – například rychlost, jakou odvětví AI narůstá, dále dostupnost čipů pro AI a také, že servery budou i nadále stále pracovat na plný výkon.
Mnoho odborníků, včetně autora studie, má za to, že jde o spekulaci, protože technologické firmy nezveřejňují dostatek údajů, aby bylo možné učinit přesný odhad. Faktem ale zůstává, že AI vyžaduje výkonnější hardware než tradiční výpočetní úlohy.
Základy analýzy
De Vries vyšel z předpokladu, že výrobce čipů Nvidia bude dodávat přibližně 95 procent vybavení, které bude odvětví AI potřebovat. Zohlednil dodávky do roku 2027 a rozmezí spotřeby energie odvětví stanovil na 85 až 134 terrawatthodin elektřiny ročně. Horní konec rozmezí odpovídá zhruba množství energie, které ročně spotřebuje menší stát. Společnost Nvidia se k věci odmítla vyjádřit.
„Z hlediska spotřeby elektřiny by se jednalo o tak velké země, jako je Nizozemsko. Jde o půl procenta celkové světové spotřeby elektřiny,“ řekl BBC De Vries. Na základě svého zjištění je toho názoru, že AI by se měla používat pouze tam, kde je to skutečně potřeba.
Český Energetický regulační úřad uvádí, že loni činila spotřeba elektřiny v Česku 60,4 terrawatthodiny.
Systémy umělé inteligence, jako jsou velké jazykové modely (LLM), které pohánějí populární chatboty, například ChatGPT start-upu OpenAI nebo Bard společnosti Google, vyžadují ke své činnosti datová centra. Zařízení jsou náročnější na spotřebu energie a stejně jako tradiční sestavy je třeba je chladit pomocí systémů vyžadujících velké množství vody.
Chybí základní data
Výzkum nizozemského vědce energii potřebnou na chlazení nezahrnuje. Mnoho velkých technologických firem tuto specifickou spotřebu energie nebo vody nevyčísluje. De Vries proto vyzývá k vetší transparentnosti odvětví.
Společnost Microsoft, která výrazně investuje do vývoje AI, ve své poslední zprávě o udržitelnosti uvedla, že její spotřeba vody mezi lety 2021 a 2022 stoupla o 34 procent na 6,4 milionu metrů krychlových, což je přibližně velikost 2500 olympijských plaveckých bazénů.
„Standardní rozvaděč plný běžných sestav má spotřebu asi čtyři kilowatty, což odpovídá spotřebě rodinného domu. Zatímco rozvaděč se sadami AI by měl spotřebu zhruba dvacetinásobnou, tedy asi osmdesát kilowattů energie. V rámci jednoho datového centra jich můžete mít stovky, ne-li tisíce,“ vysvětlil rozdíl Danny Quinn, šéf skotského datového centra DataVita.
Na druhou stranu by AI mohla pomoci při řešení některých ekologických problémů, kterým planeta čelí, napsal server BBC.
Společnosti Google a American Airlines nedávno zjistily, že piloti by mohli pomocí experimentálního nástroje AI pro volbu výšky letu snížit na polovinu množství kondenzačních stop, které letadla vytvářejí a jež přispívají ke globálnímu oteplování.
Dalším příkladem může být výzkum směřující k vytvoření jaderné fúze, tedy způsobu, kterým získává energii Slunce. Úspěch v této oblasti by znamenal skutečný převrat v podobě neomezených ekologických zdrojů energie. Umělá inteligence by mohla urychlit výzkum, který probíhá od 60. let 20. století a postupuje velmi pomalu.
