Žížaly jsou natolik zásadní pro světovou produkci potravin, že jejich podíl je z globálního hlediska zhruba stejný jako u Ruska. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise Nature Communications, podle které jsou tito kroužkovci zodpovědní za 140 milionů tun jídla ročně. Rusko, jeden z největších producentů potravin na světě, loni vypěstovalo 150 milionů tun obilí, napsal deník The Guardian.
Žížaly se noří do země a v půdě se i živí, čímž rozkládají organické látky a provzdušňují půdu, a zvyšují tak její úrodnost. Pomáhají také v půdě zadržovat vodu. O jejich přínosu pro růst plodin psal již v roce 1881 britský přírodovědec Charles Darwin, dosud ale nebylo známo, jak velký podíl na růst zemědělských produktů mají.
Podíl žížal na světové produkci plodin, jako je rýže, kukuřice, pšenice a ječmen, je podle nové studie vědeckého týmu ze Spojených států zhruba 6,5 procenta. Dalších 2,3 procenta světové produkce si bezobratlí živočichové připisují u luštěnin, jako je sója, hrách, cizrna a čočka.
Přínos žížal vědci zkoumali za pomoci analýzy map půdních vlastností, výnosu plodin a výskytu žížal. Zjistili, že větší dopad na růst obilovin a dalších potravin mají v oblastech globálního jihu. V subsaharské oblasti se na úrodě podílí z deseti procent a v Latinské Americe a Karibiku z osmi procent. Je to patrně proto, že zemědělci v těchto regionech mají tendenci používat méně hnojiv a pesticidů a místo toho využívají hnůj a tlející organické látky.
Vliv žížal na globální pěstování potravin je rozhodně pozoruhodný, uvádějí odborníci, jsou ale potřeba další studie, aby se ukázalo, jakou roli hrají ostatní půdní organismy. „Půda je stále jako obrovská černá skříňka, které plně nerozumíme,“ uvedl vedoucí autor studie Steven Fonte z univerzity v americkém státě Colorado.
