Mořského ledu u Antarktidy nikdy nenaměřili méně. Jeho ztráta ohrožuje celý kontinent

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy se významně liší podle sezony. Největší bývá na konci zimy, která v jižní polokouli připadá na září až říjen. Největší rozlohu ledové pokrývky letos NSIDC zaznamenalo již 10. září, což je podle vědců velmi brzké datum. Rozloha činila 16,96 milionu kilometrů čtverečních, což bylo o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních méně než předchozí nejnižší údaj, který pocházel z roku 1986. Tehdy se maximální rozloha těsně zastavila pod velikostí 18 milionů kilometrů čtverečních.

Stav mořského ledu kolem Antarktidy v září 2023
Zdroj: NSIDC

„Od srpna 2016 rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy zaznamenala prudký pokles ve skoro všech měsících,“ uvedlo NSIDC. To podle vědců může souviset s oteplováním vrchních vrstev vod oceánů.

Co to znamená pro lidstvo

„Existují obavy, že by se mohlo jednat o začátek dlouhodobého trendu poklesu ledového moře u Antarktidy vzhledem k tomu, že se oceány globálně oteplují,“ uvedlo americké středisko. Zmenšení ledové pokrývky nemá (na rozdíl od ubývání ledu na kontinentální Antarktidě) přímé dopady na růst hladiny oceánů, protože se jedná o mořskou vodu. 

Vývoj množství mořského ledu u Antarktidy
Zdroj: NSIDC

Pro Antarktidu to však může mít některé další negativní důsledky. Její pobřeží může být v důsledku zmizení přirozené hradby, kterou mořský led představoval, vystaveno většímu vlnobití, což může urychlit erozi ledu na pobřeží, který tvoří sladká voda, a vést v konečném důsledku k růstu hladiny oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 14 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 16 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...