Mořského ledu u Antarktidy nikdy nenaměřili méně. Jeho ztráta ohrožuje celý kontinent

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy se významně liší podle sezony. Největší bývá na konci zimy, která v jižní polokouli připadá na září až říjen. Největší rozlohu ledové pokrývky letos NSIDC zaznamenalo již 10. září, což je podle vědců velmi brzké datum. Rozloha činila 16,96 milionu kilometrů čtverečních, což bylo o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních méně než předchozí nejnižší údaj, který pocházel z roku 1986. Tehdy se maximální rozloha těsně zastavila pod velikostí 18 milionů kilometrů čtverečních.

Stav mořského ledu kolem Antarktidy v září 2023
Zdroj: NSIDC

„Od srpna 2016 rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy zaznamenala prudký pokles ve skoro všech měsících,“ uvedlo NSIDC. To podle vědců může souviset s oteplováním vrchních vrstev vod oceánů.

Co to znamená pro lidstvo

„Existují obavy, že by se mohlo jednat o začátek dlouhodobého trendu poklesu ledového moře u Antarktidy vzhledem k tomu, že se oceány globálně oteplují,“ uvedlo americké středisko. Zmenšení ledové pokrývky nemá (na rozdíl od ubývání ledu na kontinentální Antarktidě) přímé dopady na růst hladiny oceánů, protože se jedná o mořskou vodu. 

Vývoj množství mořského ledu u Antarktidy
Zdroj: NSIDC

Pro Antarktidu to však může mít některé další negativní důsledky. Její pobřeží může být v důsledku zmizení přirozené hradby, kterou mořský led představoval, vystaveno většímu vlnobití, což může urychlit erozi ledu na pobřeží, který tvoří sladká voda, a vést v konečném důsledku k růstu hladiny oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...