Čínští vědci objevili nejhlouběji existující virus. Vylovili ho ze dna Mariánského příkopu

Nový objev čínsko-australského vědeckého týmu ukazuje, jak vypadá základ potravinové pyramidy na nejhlubším místě oceánů. V Mariánském příkopu se jim podařilo objevit virus, který se množí v hlubokomořské bakterii a je dokonale adaptovaný na existenci ve světě věčné temnoty.

Dno Mariánského příkopu může vypadat jako to nejméně pohostinné místo na Zemi. Kombinace absolutní tmy, nedostatku živin a smrtícího tlaku znamená, že podmínky pro život jsou tam opravdu extrémně nevhodné. Přesto ale evoluce umožnila, aby tam život nejen pronikl, ale dokonce se na tento temný svět specializoval.

Čínsko-australská expedice tam letos pátrala po stopách mikroskopických životních forem. Právě ty totiž tvoří základ pyramidy, z níž vyrůstají možnosti pro existenci složitějších tvorů. V hloubce 8900 metrů pod mořem vědci odhalili v usazenině vůbec nejhlouběji objevený virus. 

Dostal jméno vB_HmeY_H4907 a oba vědecké týmy ho začaly zkoumat. Podobně jako jiné viry dokáže existovat díky tomu, že využívá jinou životní formu. Tento konkrétně napadá hlubokomořské bakterie a v nich se množí – patří tedy mezi takzvané bakteriofágy neboli požírače bakterií.

Biologům se povedlo ho izolovat provést jeho genetickou analýzu, výsledky vyšly v druhé polovině září v odborném časopise Microbiology Spectrum. Díky tomu vědí, že patří do skupiny virů Suvirisae, které jsou rozšířené v světových oceánech. Parazitují na bakterii Halomonas meridiana (ani jeden z těchto organismů nemá české jméno).

O těchto bakteriích se ví víc než o novém viru, takže právě z jejich příběhu se dá rekonstruovat víc informací i o viru. Vyskytují se v mořských hlubinách, kde si oblíbily hlavně takzvané hydrotermální průduchy, tedy místa, kudy mořským dnem proniká vzhůru teplejší voda mnohdy bohatá na živiny. 

Když vědci zkoumali interakci mezi parazitem a jeho hostitelem, zaujalo je, že vB_HmeY_H4907 není žádný zabiják. Oba žijí spíše ve vztahu, který je prospěšný oběma a zřejmě tato spolupráce funguje už nějakou dobu – jsou si totiž do značné míry dost podobné. Díky tomu útok viru na bakterii není zpravidla smrtící, naopak oba se množí současně. Vědci pro to sice zatím nemají dost důkazů, ale připouštějí, že se dokonce vyvinuly společně a jeden bez druhého by nedokázaly na dně Mariánského příkopu přežít. 

Prospěch z vědy

Existence nového neznámého vitu se zvláštními vlastnostmi může vyvolat obavy, zejména po covidové pandemii a kdy virus zkoumají čínské laboratoře podezřelé z toho, že z nich SARS-CoV-2 unikl (byť pro to stále nejsou žádné důkazy). V tomto případě je ale strach zřejmě neodůvodněný, protože tyto specializované viry z extrémních podmínek bývají dokonale adaptované na úzkou skupinu hostitelů a právě podivné podmínky, které v oblasti jejich výskytu panují. Reálná data z výzkumu tyto předpoklady potvrzují.

Prezentovaý výzkum může lidstvu pomoci pochopit, jak fágy fungují, jakým způsobem napadají bakterie a jakým způsobem tato interakce mezi viry a bakteriemi funguje. Pro biomedicínu je to nesmírně zajímavé téma, protože v době, kdy se snižuje účinnost antibiotik, se hledají jiné cesty, jak s bakteriemi bojovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cílem nacistů v Osvětimi bylo zlikvidovat co nejvíce lidí za co nejkratší dobu

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.
před 17 hhodinami

Vědci objevili hladové bakterie, kterým chutnají věčné chemikálie

Až doposud si lidstvo nedokázalo poradit s problémem takzvaných věčných chemikálií, které se šíří po celé planetě. Teď biologové zjistili, že se jeden druh bakterií naučil tyto látky konzumovat.
včera v 07:00

Na jih USA vpadl arktický vzduch, sněžilo na Floridě a panovaly mrazy

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.
24. 1. 2025

Největší ledovec světa může zablokovat kolonie tučňáků, obávají se vědci

Tučňáky a ploutvonožce na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku ohrožuje blížící se obrovský ledovec, píše server britského deníku The Times. Vědci se obávají, že by na ostrově mohl vyhubit celé kolonie zvířat.
24. 1. 2025

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
23. 1. 2025

Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.
23. 1. 2025

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
23. 1. 2025

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
23. 1. 2025
Načítání...