Země už pro člověka není bezpečné místo, tvrdí studie. Hroutí se šest sloupů stability z devíti

Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinily dohromady ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech dokonce výrazně. „Země se teď nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou stavu, který je pro člověka jako živočišný druh bezpečný. Míra překročení se navíc zvýšila u všech oblastí, které byly již dříve označeny za překročené.

„Země je pacient, kterému se nedaří dobře,“ uvedl spoluautor studie a ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK) Johan Rockström. „Nevíme, jak dlouho můžeme tímto způsobem překračovat zásadní hranice, než účinky povedou k nevratným změnám a poškození,“ dodal.

Co je planetární hranice

Planetární hranice, které mají vymezit bezpečný prostor pro fungování lidstva, byly poprvé definovány v roce 2009. Patří mezi ně devět podoblastí, jejichž stav letos mezinárodní výzkumný tým pod vedením Rockströma a Katherine Richardsonové z Kodaňské univerzity opět analyzoval.

Vědci přiznávají, že limity, které stanovili, jsou poměrně přísné, aby daly lidem ještě čas problémy řešit.

„Zemi si můžeme představit jako lidské tělo a planetární hranice jako formu krevního tlaku. Krevní tlak nad 120 na 80 neznamená, že bezprostředně hrozí infarkt, ale zvyšuje se už jeho riziko,“ řekla Richardsonová agentuře DPA.

Ze tří hranic, které se podle vědců stále ještě nacházejí v bezpečném prostoru, se dvě pohybují špatným směrem – jedná se o okyselování oceánů a zatížení aerosolem. Richardsonová ale poukazuje i na jediný bod, kde se podařilo něco zlepšit. Jde o stav ozonové vrstvy, která byla v devadesátých letech dvacátého století na špatné straně hranice, nyní se ale vrátila na tu dobrou. Díky mezinárodní spolupráci na postupném odstraňování chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu je na dobré cestě k úplnému obnovení, cituje studii server CNN. 

K podobným výsledkům dospěla jiná (ale menší) studie zveřejněná v červnu letošního roku v odborném žurnálu Nature

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.