Embrya vystavená marihuaně mají po narození dlouhodobé problémy, nastínil výzkum

Už několik kvalitních výzkumů varovalo před tím, že když je lidský plod vystavený konopí přes jeho matku ještě před porodem, může to bránit normálnímu růstu. Zatím ale chybí informace o tom, jak velký vliv má marihuana v tomto období na dlouhodobý vývoj mozku. Vědci teď přinesli první analýzu, v níž před užíváním konopí v těhotenství varují. A současně přinášejí i první doporučení pro případnou léčbu.

Testovat marihuanu na matkách a jejich dětech je samozřejmě zcela neetické, a tak vědci prováděli pokusy na laboratorních zvířatech. U jejich mozků byl vliv drogy dost silný a vedl k podstatným negativním dopadům na poznávací i paměťové funkce orgánu.

Studii vedli kanadští vědci Mohammed H. Sarikahya a Steven Laviolette, výsledky publikovali v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Fenomén se rozhodli prostudovat poté, co kanadské Centrum pro užívání návykových látek a závislost zveřejnilo, že marihuanu kouří asi 22 procent kanadských těhotných žen ve věku 18 až 24 let.

A nejde jen o počet žen – současná marihuana je velmi odlišná od té, kterou konzumovaly třeba „květinové děti.“ „Za posledních dvacet let se koncentrace THC, tedy hlavní psychoaktivní složky konopí, zvýšila ze tří na 22 procent. THC může procházet placentou a ovlivňovat vyvíjející se mozek plodu,“ upozornil Sarikahya.

„Náš výzkum ukazuje, že prenatální expozice THC může vést k závažným kognitivním a paměťovým deficitům, které jsou závislé na pohlaví, jsou dlouhodobé a možná i celoživotní,“ řekl vědec.

Zjištění a řešení

Tým výzkumníků použil k měření účinků THC řadu testů. Všechny ukázaly, že vystavení marihuaně významně ovlivnilo touhu potomků drogou ovlivněných tvorů po socializaci, paměť na předchozí sociální setkání i schopnost učení – jak u samců, tak u samic.

Při zkoumání molekulárních dopadů vědci zjistili změny v hladinách důležitých mastných kyselin v mozku a odchylky v úrovni některých bílkovin, které jsou pro normální funkci mozku zásadní. Tyto změny byly výraznější u dospělých mužů a lišily se v závislosti na konkrétní oblasti mozku. Podle autorů bylo nečekané, že účinky THC jsou natolik závislé na pohlaví, což naznačuje, že vystavení konopí v děloze může mít na samce a samice odlišný vliv.

A co je nejdůležitější, studie také navrhuje možné řešení těchto účinků. Zaměřením se na nepravidelnosti v mozkových mastných kyselinách by mohlo být možné snížit nepříznivé dopady prenatálního užívání konopí.

Výzkumníci zjistili, že THC narušuje takzvaný endokanabinoidní systém plodu (ECS), který je klíčovým hráčem v neurologickém vývoji plodu a dospívajících. „Toto narušení vede k nedostatku životně důležitých mastných kyselin, jako jsou DHA a ARA, což může způsobit celoživotní zdravotní poruchy,“ přiblížil Laviolette, který pracuje jako profesor na katedře anatomie a buněčné biologie na Schulichově lékařské a stomatologické fakultě.

Tento systém se ale dá řídit a „opravit“ pomocí léčiv, výše uvedené kyseliny se dají nahradit – takže právě zde se nabízí cesta k možným lékařským zásahům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 10 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 14 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 16 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 17 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 20 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...