Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, takzvanou štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před padesáti až deseti tisíci lety. Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.
Archeologové našli v Moravském krasu pozůstatky pravěkého osídlení
Archeologové letos pracovali v Kateřinské jeskyni pět dní v červnu pod vedením Ivany Vostrovské z katedry historie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „V sondách Ledové chodby jsme nalezli další kosti pleistocenních zvířat (tedy ze starších čtvrtohor), převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika,“ doplnil Zajíček.
Jeskyně skrývá také další středověké nálezy. Bezejmennou chodbu začali odborníci prozkoumávat loni v srpnu a našli velké množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také plechový odpad po výrobě, který dokládá existenci středověké penězokazecké dílny z konce 14. nebo z 15. století.
„Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny. V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků, a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích – což je ojedinělé,“ popsal Zajíček.
Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa z Koněpruských jeskyní v Českém krasu. „Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ podotkl Zajíček.
Nejstarší pozůstatky kreseb
Velký nález se uskutečnil v Kateřinské jeskyni před čtyřmi lety. Šlo o nejstarší pozůstatky kreseb na území Česka. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, lidé podle odborníků vytvořili před 7200 lety.
Kateřinská jeskyně je jedna z pěti zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu. Nachází se v Suchém žlebu nedaleko Punkevní jeskyně a Hlavní dóm je největší podzemní prostor v Moravském krasu, kam se mohou turisté dostat. Jeskyně, ale i další místa jsou v této oblasti cennými archeologickými lokalitami s množstvím archeologických nálezů, které začali odborníci odkrývat již v předminulém století.