Archeologický nález

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Archeologové při záchranném archeologickém výzkumu v trase budoucí dálnice D11 u Trutnova našli hromadný hrob vojáků z prusko-rakouské bitvy u Žďáru roku 1745. Podle archeologů jde o vzácný nález, první svého druhu z té doby v Česku. V trase jsou i četné nálezy z pozdější bitvy v roce 1866, řekl archeolog Matouš Holas z královéhradeckého Muzea východních Čech. Archeologický výzkum začal 4. září, vlastní stavba úseku dálnice z Jaroměře do Trutnova by měla začít do konce letošního roku.

Archeologové odkryli v Nikolčicích na jižní Moravě zhruba šedesát hrobů z období Velké Moravy. Malá obec na Břeclavsku původně připravovala inženýrské sítě pro stavbu rodinných domů, nález archeologů teď práce zpozdí zhruba o dva měsíce. V místě totiž musí proběhnout archeologický výzkum.

Archeologové našli při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí teplovodní sítě u Mendlova náměstí v Brně hrnčířský výrobní odpad, který dokazuje blízkost hrnčířské dílny. Nález je poměrně vzácný, archeologové v Brně zatím mnoho dokladů hrnčířské výroby nenašli, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno.

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, takzvanou štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před padesáti až deseti tisíci lety. Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.

Archeologové z Moravského zemského muzea (MZM) v Brně našli při průzkumu Hladového vrchu v ostravské části Hošťálkovice patnáct tisíc let starou rytinu mamuta a koně. Zvířata jsou zachycena formou jemné rytiny na říčním valounu. Kresby se překrývají. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen už asi šedesát let, řekl v Ostravě generální ředitel MZM Jiří Mitáček.

Čeští archeologové letos na jaře v egyptském Abúsíru objevili a zdokumentovali hrobku staroegyptského hodnostáře, který vlastnil největší dosud nalezený mumifikační depozit. Hrobka pochází zřejmě z počátku pátého století před naším letopočtem. V pátek o tom informovali zástupci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ojedinělý archeologický nález odkryli před třiceti lety na Dolním náměstí v Olomouci. Při provádění výkopů plynového potrubí zde narazili na stopy různých pravěkých kultur a slovanského osídlení. Co konkrétně bylo odhaleno a o čem jednotlivé nálezy vypovídaly?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.