Lockdowny pomohly divoké zvěři, ukázala mezinárodní studie. Týkalo se to i Česka

Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU).

Zvířata v moderním světě mohou přímo reagovat na změny v lidském chování, zní hlavní zpráva studie. „Zjistili jsme, že během přísných lockdownů zvířata urazila až o 73 procent delší vzdálenosti za sledované desetidenní období než rok předtím, kdy žádný lockdown nebyl. Také jsme pozorovali, že se zvířata vyskytovala v průměru o 36 procent blíže k silnicím než rok předtím. Je to pravděpodobně proto, že tyto silnice byly během přísných lockdownů tišší,“ uvedla Marlee Tuckerová z Radboudovy univerzity v Nizozemsku.

Nepřítomnost lidí v lesích za prvního přísného lockdownu se projevila i na chování zvířat v Česku. „Jeleni evropští ve Slavkovském lese, na Šumavě a v Doupovských horách, které jsme sledovali od roku 2019, významně zvýšili svoji aktivitu a pohybovali se na delší vzdálenosti,“ uvedl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Vědci analyzovali data od suchozemských savců, kteří jsou sledovaní přes GPS. Shromáždili data od 43 druhů zvířat. Do výzkumu zahrnuli více než 2300 jedinců: od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Jejich pohyb během prvního období covidových restrikcí (od ledna do poloviny května 2020) porovnávali s jejich pohybem během stejných měsíců o rok dříve.

Přímá úměra

„V oblastech s méně přísnými omezeními jsme pozorovali, že zvířata cestovala na kratší vzdálenosti. To může souviset s tím, že během těchto méně přísných lockdownů byli lidé motivováni chodit více do přírody. V důsledku toho byly některé přírodní oblasti rušnější než v době před pandemií covidu-19,“ říká Thomas Mueller ze Senckenbergova Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu Goethovy Univerzity ve Frankfurtu.

Výsledky studie ukazují, že zvířata umí reagovat na změny v chování lidí. Podle vědců to znamená, že některé úpravy lidského chování mohou mít pozitivní vliv na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...