Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.

V květnu se indická veřejnost dozvěděla, že děti do 16 let se už ve školách nebudou učit o evoluci. Tisíce vědců a pedagogů podepsaly petici, která proti tomu protestovala – ale o měsíc později se ukázalo, že tyto kroky jdou ještě dál.

Z učebnic totiž zmizí i další podobná témata – například kapitoly o periodické tabulce prvků, zdrojích energie nebo udržitelnosti životního prostředí. Mladší žáci se tak už nebudou učit o znečištění, ti starší zase přijdou o předměty biologie, chemie, zeměpis, matematika a fyzika.

Celkově se tyto změny týkají přibližně 134 milionů žáků ve věku 11–18 let. Veřejnost ani odborníci o jejich rozsahu dlouho nevěděli, ukázal se až před měsícem, když Národní rada pro výzkum a vzdělávání (NCERT), která vypracovává indické školní osnovy a učebnice, vydala učebnice pro nový školní rok. 

Podle odborného časopisu Nature je z těchto změn indická vědecká obec v šoku. „Každý, kdo se snaží učit biologii, aniž by se zabýval evolucí, nevyučuje biologii tak, jak ji v současnosti chápeme,“ uvedl pro Nature biolog Jonathan Osborne ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. „Je to pro biologii zcela zásadní.“ Periodická tabulka prvků podle něj zase jednoduše vysvětluje, jak se základní stavební kameny života kombinují, aby vytvořily látky s velmi odlišnými vlastnostmi. „Je jedním z největších intelektuálních úspěchů chemie,“ popsal tabulku vynalezenou ruským vědcem Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem.

„Nechápu, proč se tváříme, že se nás ochrana vody a znečištění ovzduší netýká. V současné době jsou dvakrát aktuální,“ kritizuje rozhodnutí Mythili Ramchandová, která vyučuje pedagogiku na Tata Institute of Social Sciences v indické Mumbai. Z učebnic bylo podle ní odstraněno všechno, co se nějak týká vody, znečištění ovzduší a hospodaření s obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji.

Změní se změna?

Skupina vědců, učitelů a popularizátorů vědy už zorganizovala petici, která vyjadřuje zásadní nesouhlas s obsahem změn. Zorganizovala ji skupina kolem Breakthrough Science Society se sídlem v indické Kalkatě – do začátku června ji podepsalo přes 4500 lidí.

NCERT na ni zatím nereagoval. A přestože se při dohledu nad změnami opírá o odborné komise, zatím nejednal s rodiči a učiteli, aby jim vysvětlil důvody, které ho k tomu vedly. NCERT neodpověděl ani na žádost časopisu Nature o vyjádření. Oficiální zdůvodnění této pro mnohé zásadní změny tedy dodnes nikdo nezná.

NCERT pouze na svých internetových stránkách vysvětlil změny tak, že zvažoval, jestli se obsah nepřekrývá s podobným obsahem probíraným jinde, jestli není pro žáky příliš náročný a také jestli není irelevantní. Cílem reformy má také být větší kreativita a zážitkovost ve výuce.

Co se indické děti nedozví

Žurnál Nature shrnul řadu změn, které jsou nejpatrnější. Kromě těch výše popsaných také například z osnov pro 10. třídu byla vypuštěna malá kapitola o přínosu anglického fyzika Michaela Faradaye k pochopení elektřiny a magnetismu v 19. století. Z obsahu, který se netýká přírodních věd, byly vyřazeny kapitoly o demokracii a diverzitě, politických stranách a výzvách pro demokracii. Pro starší žáky zase zmizela kapitola o průmyslové revoluci.

Z učebních osnov pro žáky 9. třídy, kterým je obvykle 14–15 let, byla odstraněna kapitola o rozmanitosti živých organismů a kapitola nazvaná „Proč onemocníme“. Z kapitoly o dědičnosti a evoluci pro žáky 10. třídy zmizely informace o Darwinově roli v evoluční teorii, způsobu vzniku zkamenělin a evoluci člověka. 

V Indii je přitom 10. třída posledním ročníkem, ve kterém se přírodovědu učí všechny děti. Dál se k ní totiž dostanou jen ty, které se rozhodnou zvolit si ji úmyslně v rámci specializace v posledních dvou letech před univerzitou. 

NCERT oznámil tyto škrty už vloni. Argumentoval tehdy zejména tím, že se tak zmírní tlak na studenty studující on-line kvůli pandemii covidu. Učitelé je pokládali za sporné – ale jen dočasné s tím, že se osnovy vrátí do normálu, jakmile pandemie odezní. Ale stal se pravý opak – změny zůstanou zachovány po následující dva školní roky v souladu s revidovanou indickou vzdělávací politikou schválenou vládou v červenci 2020.

Podle expertů oslovených žurnálem Nature se reforma snažila, aby školství bylo méně mechanické a aby se děti místo biflování více nad otázkami zamýšlely a diskutovaly o nich. Jenže provedení je podle kritiků nešťastné.

Skutečné příčiny změn

Indičtí vědci si současně stěžují, že stále více náboženských skupin v této zemi začíná zaujímat negativní postoje proti evoluci. A stále častěji se také ve veřejném prostoru objevují názory, že evoluci by se měli věnovat jen akademici, ale mimo tyto instituce nemá žádný význam.

Historik Aditya Mukherjee, který se věnuje moderním indickým dějinám, tvrdí, že změny v učebních osnovách jsou řízeny masovou lidovou organizací Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS), která má úzké vazby na indickou vládnoucí stranu Bharatiya Janata Party. RSS se podle něj obává, že hinduismus je ohrožen jinými indickými náboženstvími a kulturami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 2 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 16 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 18 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 19 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 23 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...