Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.

V květnu se indická veřejnost dozvěděla, že děti do 16 let se už ve školách nebudou učit o evoluci. Tisíce vědců a pedagogů podepsaly petici, která proti tomu protestovala – ale o měsíc později se ukázalo, že tyto kroky jdou ještě dál.

Z učebnic totiž zmizí i další podobná témata – například kapitoly o periodické tabulce prvků, zdrojích energie nebo udržitelnosti životního prostředí. Mladší žáci se tak už nebudou učit o znečištění, ti starší zase přijdou o předměty biologie, chemie, zeměpis, matematika a fyzika.

Celkově se tyto změny týkají přibližně 134 milionů žáků ve věku 11–18 let. Veřejnost ani odborníci o jejich rozsahu dlouho nevěděli, ukázal se až před měsícem, když Národní rada pro výzkum a vzdělávání (NCERT), která vypracovává indické školní osnovy a učebnice, vydala učebnice pro nový školní rok. 

Podle odborného časopisu Nature je z těchto změn indická vědecká obec v šoku. „Každý, kdo se snaží učit biologii, aniž by se zabýval evolucí, nevyučuje biologii tak, jak ji v současnosti chápeme,“ uvedl pro Nature biolog Jonathan Osborne ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. „Je to pro biologii zcela zásadní.“ Periodická tabulka prvků podle něj zase jednoduše vysvětluje, jak se základní stavební kameny života kombinují, aby vytvořily látky s velmi odlišnými vlastnostmi. „Je jedním z největších intelektuálních úspěchů chemie,“ popsal tabulku vynalezenou ruským vědcem Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem.

„Nechápu, proč se tváříme, že se nás ochrana vody a znečištění ovzduší netýká. V současné době jsou dvakrát aktuální,“ kritizuje rozhodnutí Mythili Ramchandová, která vyučuje pedagogiku na Tata Institute of Social Sciences v indické Mumbai. Z učebnic bylo podle ní odstraněno všechno, co se nějak týká vody, znečištění ovzduší a hospodaření s obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji.

Změní se změna?

Skupina vědců, učitelů a popularizátorů vědy už zorganizovala petici, která vyjadřuje zásadní nesouhlas s obsahem změn. Zorganizovala ji skupina kolem Breakthrough Science Society se sídlem v indické Kalkatě – do začátku června ji podepsalo přes 4500 lidí.

NCERT na ni zatím nereagoval. A přestože se při dohledu nad změnami opírá o odborné komise, zatím nejednal s rodiči a učiteli, aby jim vysvětlil důvody, které ho k tomu vedly. NCERT neodpověděl ani na žádost časopisu Nature o vyjádření. Oficiální zdůvodnění této pro mnohé zásadní změny tedy dodnes nikdo nezná.

NCERT pouze na svých internetových stránkách vysvětlil změny tak, že zvažoval, jestli se obsah nepřekrývá s podobným obsahem probíraným jinde, jestli není pro žáky příliš náročný a také jestli není irelevantní. Cílem reformy má také být větší kreativita a zážitkovost ve výuce.

Co se indické děti nedozví

Žurnál Nature shrnul řadu změn, které jsou nejpatrnější. Kromě těch výše popsaných také například z osnov pro 10. třídu byla vypuštěna malá kapitola o přínosu anglického fyzika Michaela Faradaye k pochopení elektřiny a magnetismu v 19. století. Z obsahu, který se netýká přírodních věd, byly vyřazeny kapitoly o demokracii a diverzitě, politických stranách a výzvách pro demokracii. Pro starší žáky zase zmizela kapitola o průmyslové revoluci.

Z učebních osnov pro žáky 9. třídy, kterým je obvykle 14–15 let, byla odstraněna kapitola o rozmanitosti živých organismů a kapitola nazvaná „Proč onemocníme“. Z kapitoly o dědičnosti a evoluci pro žáky 10. třídy zmizely informace o Darwinově roli v evoluční teorii, způsobu vzniku zkamenělin a evoluci člověka. 

V Indii je přitom 10. třída posledním ročníkem, ve kterém se přírodovědu učí všechny děti. Dál se k ní totiž dostanou jen ty, které se rozhodnou zvolit si ji úmyslně v rámci specializace v posledních dvou letech před univerzitou. 

NCERT oznámil tyto škrty už vloni. Argumentoval tehdy zejména tím, že se tak zmírní tlak na studenty studující on-line kvůli pandemii covidu. Učitelé je pokládali za sporné – ale jen dočasné s tím, že se osnovy vrátí do normálu, jakmile pandemie odezní. Ale stal se pravý opak – změny zůstanou zachovány po následující dva školní roky v souladu s revidovanou indickou vzdělávací politikou schválenou vládou v červenci 2020.

Podle expertů oslovených žurnálem Nature se reforma snažila, aby školství bylo méně mechanické a aby se děti místo biflování více nad otázkami zamýšlely a diskutovaly o nich. Jenže provedení je podle kritiků nešťastné.

Skutečné příčiny změn

Indičtí vědci si současně stěžují, že stále více náboženských skupin v této zemi začíná zaujímat negativní postoje proti evoluci. A stále častěji se také ve veřejném prostoru objevují názory, že evoluci by se měli věnovat jen akademici, ale mimo tyto instituce nemá žádný význam.

Historik Aditya Mukherjee, který se věnuje moderním indickým dějinám, tvrdí, že změny v učebních osnovách jsou řízeny masovou lidovou organizací Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS), která má úzké vazby na indickou vládnoucí stranu Bharatiya Janata Party. RSS se podle něj obává, že hinduismus je ohrožen jinými indickými náboženstvími a kulturami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 11 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
včera v 16:47

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
včera v 16:39

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02
Načítání...