Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.

V květnu se indická veřejnost dozvěděla, že děti do 16 let se už ve školách nebudou učit o evoluci. Tisíce vědců a pedagogů podepsaly petici, která proti tomu protestovala – ale o měsíc později se ukázalo, že tyto kroky jdou ještě dál.

Z učebnic totiž zmizí i další podobná témata – například kapitoly o periodické tabulce prvků, zdrojích energie nebo udržitelnosti životního prostředí. Mladší žáci se tak už nebudou učit o znečištění, ti starší zase přijdou o předměty biologie, chemie, zeměpis, matematika a fyzika.

Celkově se tyto změny týkají přibližně 134 milionů žáků ve věku 11–18 let. Veřejnost ani odborníci o jejich rozsahu dlouho nevěděli, ukázal se až před měsícem, když Národní rada pro výzkum a vzdělávání (NCERT), která vypracovává indické školní osnovy a učebnice, vydala učebnice pro nový školní rok. 

Podle odborného časopisu Nature je z těchto změn indická vědecká obec v šoku. „Každý, kdo se snaží učit biologii, aniž by se zabýval evolucí, nevyučuje biologii tak, jak ji v současnosti chápeme,“ uvedl pro Nature biolog Jonathan Osborne ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. „Je to pro biologii zcela zásadní.“ Periodická tabulka prvků podle něj zase jednoduše vysvětluje, jak se základní stavební kameny života kombinují, aby vytvořily látky s velmi odlišnými vlastnostmi. „Je jedním z největších intelektuálních úspěchů chemie,“ popsal tabulku vynalezenou ruským vědcem Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem.

„Nechápu, proč se tváříme, že se nás ochrana vody a znečištění ovzduší netýká. V současné době jsou dvakrát aktuální,“ kritizuje rozhodnutí Mythili Ramchandová, která vyučuje pedagogiku na Tata Institute of Social Sciences v indické Mumbai. Z učebnic bylo podle ní odstraněno všechno, co se nějak týká vody, znečištění ovzduší a hospodaření s obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji.

Změní se změna?

Skupina vědců, učitelů a popularizátorů vědy už zorganizovala petici, která vyjadřuje zásadní nesouhlas s obsahem změn. Zorganizovala ji skupina kolem Breakthrough Science Society se sídlem v indické Kalkatě – do začátku června ji podepsalo přes 4500 lidí.

NCERT na ni zatím nereagoval. A přestože se při dohledu nad změnami opírá o odborné komise, zatím nejednal s rodiči a učiteli, aby jim vysvětlil důvody, které ho k tomu vedly. NCERT neodpověděl ani na žádost časopisu Nature o vyjádření. Oficiální zdůvodnění této pro mnohé zásadní změny tedy dodnes nikdo nezná.

NCERT pouze na svých internetových stránkách vysvětlil změny tak, že zvažoval, jestli se obsah nepřekrývá s podobným obsahem probíraným jinde, jestli není pro žáky příliš náročný a také jestli není irelevantní. Cílem reformy má také být větší kreativita a zážitkovost ve výuce.

Co se indické děti nedozví

Žurnál Nature shrnul řadu změn, které jsou nejpatrnější. Kromě těch výše popsaných také například z osnov pro 10. třídu byla vypuštěna malá kapitola o přínosu anglického fyzika Michaela Faradaye k pochopení elektřiny a magnetismu v 19. století. Z obsahu, který se netýká přírodních věd, byly vyřazeny kapitoly o demokracii a diverzitě, politických stranách a výzvách pro demokracii. Pro starší žáky zase zmizela kapitola o průmyslové revoluci.

Z učebních osnov pro žáky 9. třídy, kterým je obvykle 14–15 let, byla odstraněna kapitola o rozmanitosti živých organismů a kapitola nazvaná „Proč onemocníme“. Z kapitoly o dědičnosti a evoluci pro žáky 10. třídy zmizely informace o Darwinově roli v evoluční teorii, způsobu vzniku zkamenělin a evoluci člověka. 

V Indii je přitom 10. třída posledním ročníkem, ve kterém se přírodovědu učí všechny děti. Dál se k ní totiž dostanou jen ty, které se rozhodnou zvolit si ji úmyslně v rámci specializace v posledních dvou letech před univerzitou. 

NCERT oznámil tyto škrty už vloni. Argumentoval tehdy zejména tím, že se tak zmírní tlak na studenty studující on-line kvůli pandemii covidu. Učitelé je pokládali za sporné – ale jen dočasné s tím, že se osnovy vrátí do normálu, jakmile pandemie odezní. Ale stal se pravý opak – změny zůstanou zachovány po následující dva školní roky v souladu s revidovanou indickou vzdělávací politikou schválenou vládou v červenci 2020.

Podle expertů oslovených žurnálem Nature se reforma snažila, aby školství bylo méně mechanické a aby se děti místo biflování více nad otázkami zamýšlely a diskutovaly o nich. Jenže provedení je podle kritiků nešťastné.

Skutečné příčiny změn

Indičtí vědci si současně stěžují, že stále více náboženských skupin v této zemi začíná zaujímat negativní postoje proti evoluci. A stále častěji se také ve veřejném prostoru objevují názory, že evoluci by se měli věnovat jen akademici, ale mimo tyto instituce nemá žádný význam.

Historik Aditya Mukherjee, který se věnuje moderním indickým dějinám, tvrdí, že změny v učebních osnovách jsou řízeny masovou lidovou organizací Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS), která má úzké vazby na indickou vládnoucí stranu Bharatiya Janata Party. RSS se podle něj obává, že hinduismus je ohrožen jinými indickými náboženstvími a kulturami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 1 hhodinou

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 19 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 20 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
včera v 07:30

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.