Česko chce mít klinickou studii metody, která včas najde rakovinu slinivky. Vymysleli ji vědci z Pardubic

2 minuty
Screening k odhalení rakoviny slinivky
Zdroj: ČT24

Česká republika by se mohla stát první zemí na světě, která bude mít screeningový program na rakovinu slinivky břišní. Nemoc by se díky němu mohla zjistit pouze z krve a dokonce už v raném stadiu nemoci – anebo dokonce před jejím vypuknutím.

Umožní to metoda, kterou objevil tým profesora Michala Holčapka. Využívá analýzy lipidů a statistická srovnání jejich profilu u zdravých a nemocných lidí. Tato metoda je světově jedinečná - vědci ji světu představili v odborném časopise Nature Communications. Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty (slinivka, ledviny) a má založenou i spin-off firmu.

Tato metoda už byla ověřená například v Německu a v Singapuru na téměř tisíci laboratorních vzorcích, ale chybělo jí testování na reálných lidech. A nyní byl schválený koncept klinické studie v Česku, která už brzy začne. Vědec Holčapek navíc získal letos evropský ERC Advanced grant, ve kterém bude zkoumat biologický mechanismus tohoto jevu. Tedy, proč k těmto změnám koncentrací vybraných lipidů dochází.

Úspěšnost metodiky profesora Holčapka v odhalení bujení je více než 90 procent. Navíc s ní lze určit i další typy rakoviny – univerzita už má patent i na diagnostiku rakoviny ledvin.

Rakovina slinivky je zákeřná

Tento typ rakoviny je desátým nejčastějším typem karcinomu a je zcela bez příznaků – lidé si tedy všimnou, že trpí smrtelnou nemocí příliš pozdě na to, aby se ještě dala léčit. V roce 2022 bylo v České republice diagnostikováno více než 2400 nových případů. Přibližně 2100 pacientů tomuto onemocnění podlehne, což znamená  úmrtnost více než 87 procent.

Hlavním důvodem vysokého procenta úmrtí je právě pozdní diagnostika této rakoviny. Pouze asi tři procenta pacientů s pokročilým stadiem této nemoci se dožijí alespoň dalších pěti let po stanovení diagnózy. Pokud se ale nemoc odhalí včas, pravděpodobnost úspěšné léčby rychle stoupá. Podle nejnovější publikace amerických autorů při včasné diagnostice nemoci může pětileté přežití dosáhnout až 75 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 21 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...