Česko chce mít klinickou studii metody, která včas najde rakovinu slinivky. Vymysleli ji vědci z Pardubic

Nahrávám video

Česká republika by se mohla stát první zemí na světě, která bude mít screeningový program na rakovinu slinivky břišní. Nemoc by se díky němu mohla zjistit pouze z krve a dokonce už v raném stadiu nemoci – anebo dokonce před jejím vypuknutím.

Umožní to metoda, kterou objevil tým profesora Michala Holčapka. Využívá analýzy lipidů a statistická srovnání jejich profilu u zdravých a nemocných lidí. Tato metoda je světově jedinečná - vědci ji světu představili v odborném časopise Nature Communications. Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty (slinivka, ledviny) a má založenou i spin-off firmu.

Tato metoda už byla ověřená například v Německu a v Singapuru na téměř tisíci laboratorních vzorcích, ale chybělo jí testování na reálných lidech. A nyní byl schválený koncept klinické studie v Česku, která už brzy začne. Vědec Holčapek navíc získal letos evropský ERC Advanced grant, ve kterém bude zkoumat biologický mechanismus tohoto jevu. Tedy, proč k těmto změnám koncentrací vybraných lipidů dochází.

Úspěšnost metodiky profesora Holčapka v odhalení bujení je více než 90 procent. Navíc s ní lze určit i další typy rakoviny – univerzita už má patent i na diagnostiku rakoviny ledvin.

Rakovina slinivky je zákeřná

Tento typ rakoviny je desátým nejčastějším typem karcinomu a je zcela bez příznaků – lidé si tedy všimnou, že trpí smrtelnou nemocí příliš pozdě na to, aby se ještě dala léčit. V roce 2022 bylo v České republice diagnostikováno více než 2400 nových případů. Přibližně 2100 pacientů tomuto onemocnění podlehne, což znamená  úmrtnost více než 87 procent.

Hlavním důvodem vysokého procenta úmrtí je právě pozdní diagnostika této rakoviny. Pouze asi tři procenta pacientů s pokročilým stadiem této nemoci se dožijí alespoň dalších pěti let po stanovení diagnózy. Pokud se ale nemoc odhalí včas, pravděpodobnost úspěšné léčby rychle stoupá. Podle nejnovější publikace amerických autorů při včasné diagnostice nemoci může pětileté přežití dosáhnout až 75 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 3 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 6 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 22 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled