Česko chce mít klinickou studii metody, která včas najde rakovinu slinivky. Vymysleli ji vědci z Pardubic

Nahrávám video
Screening k odhalení rakoviny slinivky
Zdroj: ČT24

Česká republika by se mohla stát první zemí na světě, která bude mít screeningový program na rakovinu slinivky břišní. Nemoc by se díky němu mohla zjistit pouze z krve a dokonce už v raném stadiu nemoci – anebo dokonce před jejím vypuknutím.

Umožní to metoda, kterou objevil tým profesora Michala Holčapka. Využívá analýzy lipidů a statistická srovnání jejich profilu u zdravých a nemocných lidí. Tato metoda je světově jedinečná - vědci ji světu představili v odborném časopise Nature Communications. Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty (slinivka, ledviny) a má založenou i spin-off firmu.

Tato metoda už byla ověřená například v Německu a v Singapuru na téměř tisíci laboratorních vzorcích, ale chybělo jí testování na reálných lidech. A nyní byl schválený koncept klinické studie v Česku, která už brzy začne. Vědec Holčapek navíc získal letos evropský ERC Advanced grant, ve kterém bude zkoumat biologický mechanismus tohoto jevu. Tedy, proč k těmto změnám koncentrací vybraných lipidů dochází.

Úspěšnost metodiky profesora Holčapka v odhalení bujení je více než 90 procent. Navíc s ní lze určit i další typy rakoviny – univerzita už má patent i na diagnostiku rakoviny ledvin.

Rakovina slinivky je zákeřná

Tento typ rakoviny je desátým nejčastějším typem karcinomu a je zcela bez příznaků – lidé si tedy všimnou, že trpí smrtelnou nemocí příliš pozdě na to, aby se ještě dala léčit. V roce 2022 bylo v České republice diagnostikováno více než 2400 nových případů. Přibližně 2100 pacientů tomuto onemocnění podlehne, což znamená  úmrtnost více než 87 procent.

Hlavním důvodem vysokého procenta úmrtí je právě pozdní diagnostika této rakoviny. Pouze asi tři procenta pacientů s pokročilým stadiem této nemoci se dožijí alespoň dalších pěti let po stanovení diagnózy. Pokud se ale nemoc odhalí včas, pravděpodobnost úspěšné léčby rychle stoupá. Podle nejnovější publikace amerických autorů při včasné diagnostice nemoci může pětileté přežití dosáhnout až 75 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 4 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...