Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Communications Biology. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandertálcích, kteří do doby před zhruba čtyřiceti tisíci lety sdíleli svět s druhem Homo sapiens.
„V posledních patnácti letech, kdy byl sekvenován neandertálský genom, jsme se dozvěděli, že naši vlastní předkové se zřejmě křížili s neandertálci a zanechali nám malé kousky jejich DNA,“ popsal jeden z autorů studie Kaustubh Adhikari z londýnské University College London (UCL).
Část DNA zděděné po neandertálcích podle něj ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám. Je pravděpodobné, že tento rys byl pro lidi užitečný, neboť se předával po tisíciletí, dodal Adhikari.
Vědci ve studii využili údaje od šesti tisíc dobrovolníků z Latinské Ameriky, kteří měli smíšené evropské, indiánské, jihoamerické a africké předky, převážně z Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Peru. Autoři porovnávali jejich genetické údaje s fotografiemi obličejů. Zkoumali zejména vzdálenost mezi jednotlivými rysy, jako je špička nosu a okraj rtů.
Analýza identifikovala 33 oblastí DNA souvisejících s tvarem obličeje. Zejména v jedné oblasti vědci zjistili, že mnoho lidí z jejich studie s původními jihoamerickými předky, stejně jako další lidé s východoasijskými předky, mělo genetický materiál zděděný po neandertálcích, což přispělo k většímu nosu. Předpokládají, že to mohlo lidem umožnit lepší výkon v chladném prostředí.
Dědictví po předcích
„Již dlouho se spekuluje o tom, že tvar našich nosů je dán přirozeným výběrem. Jelikož nám nosy pomáhají regulovat teplotu a vlhkost vzduchu, který dýcháme, mohou být různé tvary nosů vhodnější pro různá podnebí, v nichž naši předkové žili,“ nastínil vedoucí studie Čching Li z univerzity Fu-tan.
S neandertálci bylo spojeno několik rysů moderních lidí. Loni v červnu vědci odhalili genetickou odchylku, která u jejích nositelů zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu nemoci covid-19. Odhaduje se, že během pandemie vedla až k milionu úmrtí.
Neandertálci tvoří zhruba jedno až čtyři procenta genomu moderních lidí, kteří nepocházejí z Afriky. U Afričanů pocházejících jižně od Sahary se předpokládá, že podíl neandertálské DNA je nulový, uvedl Adhikari.
