Nová metoda dokáže předpovědět příchod Parkinsonovy nemoci

Skupina amerických vědců vydala studii, ve které popsali novou techniku, která by mohla odhalit Parkinsonovu chorobu dřív, než se projeví její příznaky. V budoucnu by to podle nich mohlo umožnit léčbu. Výsledky práce spolufinancované nadací herce Michaela J. Foxe, který touto nemocí sám trpí, vyšly v odborném časopise Lancet Neurology.

Parkinsonova choroba je nemoc, kterou zatím věda neumí odhalit včas. Rodí se v hlubinách mozku, kam se dá jen špatně proniknout, a zatím neexistuje žádný specifický test, který by to dokázal. Navíc mívá různorodé příznaky, jež jsou spojené s řadou dalších chorob. Proto je mnoho diagnóz chybných.

Nový způsob by měl spatřit zárodek vzniku tohoto vážného problému včas, protože sleduje nahromadění abnormálních bílkovin spojených s Parkinsonem dlouho předtím, než se projeví samotné příznaky.

Studie potvrdila , že metoda známá pod jménem „amplifikační test alfa-synukleinu“ (alphaSyn-SAA) dokáže přesně identifikovat osoby s rizikem vzniku onemocnění.

Studie se zúčastnilo 1 123 účastníků; je to tedy jedna z největších prací, která doposud hodnotila užitečnost techniky alfaSyn-SAA. Potvrdila, že dokáže přesně odhalit osoby s Parkinsonovou chorobou, a také naznačila, že by mohla identifikovat rizikové osoby a osoby s časnými, nemotorickými příznaky ještě před stanovením diagnózy.

Vědci ale upozornili, že k úplnému posouzení užitečnosti techniky alfaSyn-SAA budou zapotřebí další dlouhodobé studie s ještě větším vzorkem.

Parkinsonova nemoc se v posledních letech vyskytuje častěji než dříve. V celosvětovém měřítku se její výskyt za posledních 25 let zdvojnásobil a onemocnělo až 10 milionů lidí. 

Profesor Andrew Siderowf z Pensylvánské univerzity, který se na studii podílel, uvedl, že odhalení účinného biomarkeru pro patologii Parkinsonovy choroby by mohlo mít zásadní dopad na způsob léčby tohoto onemocnění. „Mohla by umožnit včasnější diagnostiku, určení nejlepší léčby pro různé podskupiny pacientů a také urychlení klinických studií.“

Stále neznámá nemoc

Parkinsonova choroba je způsobena hromaděním abnormálních proteinů známých jako alfa-synuklein (alfaSyn) v celém mozku a nervovém systému. Předpokládá se, že k tomuto hromadění dochází roky předtím, než se začnou objevovat fyzické příznaky, jako je třes, zpomalení pohybu nebo svalová ztuhlost.

Co ale vede ke vzniku těchto proteinů, se zatím neví. Vědci spekulují například o vlivu pesticidů, znečištěného prostředí, ale také narušeného střevního mikrobiomu nebo příliš vysoké koncentrace vápníku. Hovoří se také o genetickém vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
31. 1. 2025

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
30. 1. 2025

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
30. 1. 2025

NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.
29. 1. 2025

V Dánsku objevili pravěkou zkamenělinu rybích zvratků

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.
29. 1. 2025
Načítání...