Nová metoda dokáže předpovědět příchod Parkinsonovy nemoci

Skupina amerických vědců vydala studii, ve které popsali novou techniku, která by mohla odhalit Parkinsonovu chorobu dřív, než se projeví její příznaky. V budoucnu by to podle nich mohlo umožnit léčbu. Výsledky práce spolufinancované nadací herce Michaela J. Foxe, který touto nemocí sám trpí, vyšly v odborném časopise Lancet Neurology.

Parkinsonova choroba je nemoc, kterou zatím věda neumí odhalit včas. Rodí se v hlubinách mozku, kam se dá jen špatně proniknout, a zatím neexistuje žádný specifický test, který by to dokázal. Navíc mívá různorodé příznaky, jež jsou spojené s řadou dalších chorob. Proto je mnoho diagnóz chybných.

Nový způsob by měl spatřit zárodek vzniku tohoto vážného problému včas, protože sleduje nahromadění abnormálních bílkovin spojených s Parkinsonem dlouho předtím, než se projeví samotné příznaky.

Studie potvrdila , že metoda známá pod jménem „amplifikační test alfa-synukleinu“ (alphaSyn-SAA) dokáže přesně identifikovat osoby s rizikem vzniku onemocnění.

Studie se zúčastnilo 1 123 účastníků; je to tedy jedna z největších prací, která doposud hodnotila užitečnost techniky alfaSyn-SAA. Potvrdila, že dokáže přesně odhalit osoby s Parkinsonovou chorobou, a také naznačila, že by mohla identifikovat rizikové osoby a osoby s časnými, nemotorickými příznaky ještě před stanovením diagnózy.

Vědci ale upozornili, že k úplnému posouzení užitečnosti techniky alfaSyn-SAA budou zapotřebí další dlouhodobé studie s ještě větším vzorkem.

Parkinsonova nemoc se v posledních letech vyskytuje častěji než dříve. V celosvětovém měřítku se její výskyt za posledních 25 let zdvojnásobil a onemocnělo až 10 milionů lidí. 

Profesor Andrew Siderowf z Pensylvánské univerzity, který se na studii podílel, uvedl, že odhalení účinného biomarkeru pro patologii Parkinsonovy choroby by mohlo mít zásadní dopad na způsob léčby tohoto onemocnění. „Mohla by umožnit včasnější diagnostiku, určení nejlepší léčby pro různé podskupiny pacientů a také urychlení klinických studií.“

Stále neznámá nemoc

Parkinsonova choroba je způsobena hromaděním abnormálních proteinů známých jako alfa-synuklein (alfaSyn) v celém mozku a nervovém systému. Předpokládá se, že k tomuto hromadění dochází roky předtím, než se začnou objevovat fyzické příznaky, jako je třes, zpomalení pohybu nebo svalová ztuhlost.

Co ale vede ke vzniku těchto proteinů, se zatím neví. Vědci spekulují například o vlivu pesticidů, znečištěného prostředí, ale také narušeného střevního mikrobiomu nebo příliš vysoké koncentrace vápníku. Hovoří se také o genetickém vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 5 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 8 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 10 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
včera v 14:00

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
včera v 08:00

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025
Načítání...