Paměť může být nespolehlivá i po pouhých dvou vteřinách, ukázal experiment

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Popsali to vědci ve studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti.

Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí. Vědci také zjistili, že dlouhodobé vzpomínky jsou někdy formovány tak, aby odpovídaly předpokladům lidí, kvůli čemuž někdy vzniknou falešné vzpomínky.

Experti však předpokládali, že krátkodobé vzpomínky vytvořené na základě vjemů před jednou nebo dvěma sekundami přesně odrážejí okolí. Nová studie však tvrdí, že očekávání lidí ovlivňují i krátkodobou paměť.

Lidé mohou během zhruba dvou sekund přejít od spolehlivého popisu události k nesprávnému a sebejistému hlášení toho, co očekávali, že se stane, odhalil výzkum. Lidská paměť proto podle vědců není spolehlivá ani v takto krátkém časovém měřítku.

Když mají lidé silné představy o tom, jak by určitá situace měla vypadat, mohou i v rozmezí několika sekund zapomenout, jak se skutečně odehrála. Vybledlé vzpomínky pak zaplní svými očekáváními.

Experimenty s mozkem

Účastníci studie podstoupili čtyři experimenty, v jejichž rámci jim byla předkládána normální a také zrcadlově obrácená písmena, a oni měli uvést, jak je viděli.

Během prvního testu vědci vybraným lidem ukázali kruh šesti až osmi písmen, v němž byly jeden nebo dva znaky reverzní. Poté se museli pro rozptýlení podívat na druhý kruh, který ale měli ve výsledku ignorovat. Následně museli ze seznamu možností vybrat cílový tvar, který se nacházel na určitém místě v prvním kruhu, a taky uvést, jak moc si jsou touto volbou jisti.

Účastníci experimentu uváděli, že s vysokou jistotou viděli místo zrcadlového opaku skutečnou podobu písmene. Tuto chybu podle vědců způsobila předchozí znalost abecedy, která formovala jejich očekávání.

„Zdá se, že tyto paměťové iluze jsou důsledkem znalosti světa, nikoli vizuální podobnosti,“ poznamenali autoři studie.

Falešné vzpomínky mohou vznikat i v případě, že vizuální podnět byl mimo zorné pole jen na velmi krátkou dobu. To podle autorů studie naznačuje, že i ta nejkrátkodobější paměť je náchylná k vytváření iluzí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...