Paměť může být nespolehlivá i po pouhých dvou vteřinách, ukázal experiment

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Popsali to vědci ve studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti.

Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí. Vědci také zjistili, že dlouhodobé vzpomínky jsou někdy formovány tak, aby odpovídaly předpokladům lidí, kvůli čemuž někdy vzniknou falešné vzpomínky.

Experti však předpokládali, že krátkodobé vzpomínky vytvořené na základě vjemů před jednou nebo dvěma sekundami přesně odrážejí okolí. Nová studie však tvrdí, že očekávání lidí ovlivňují i krátkodobou paměť.

Lidé mohou během zhruba dvou sekund přejít od spolehlivého popisu události k nesprávnému a sebejistému hlášení toho, co očekávali, že se stane, odhalil výzkum. Lidská paměť proto podle vědců není spolehlivá ani v takto krátkém časovém měřítku.

Když mají lidé silné představy o tom, jak by určitá situace měla vypadat, mohou i v rozmezí několika sekund zapomenout, jak se skutečně odehrála. Vybledlé vzpomínky pak zaplní svými očekáváními.

Experimenty s mozkem

Účastníci studie podstoupili čtyři experimenty, v jejichž rámci jim byla předkládána normální a také zrcadlově obrácená písmena, a oni měli uvést, jak je viděli.

Během prvního testu vědci vybraným lidem ukázali kruh šesti až osmi písmen, v němž byly jeden nebo dva znaky reverzní. Poté se museli pro rozptýlení podívat na druhý kruh, který ale měli ve výsledku ignorovat. Následně museli ze seznamu možností vybrat cílový tvar, který se nacházel na určitém místě v prvním kruhu, a taky uvést, jak moc si jsou touto volbou jisti.

Účastníci experimentu uváděli, že s vysokou jistotou viděli místo zrcadlového opaku skutečnou podobu písmene. Tuto chybu podle vědců způsobila předchozí znalost abecedy, která formovala jejich očekávání.

„Zdá se, že tyto paměťové iluze jsou důsledkem znalosti světa, nikoli vizuální podobnosti,“ poznamenali autoři studie.

Falešné vzpomínky mohou vznikat i v případě, že vizuální podnět byl mimo zorné pole jen na velmi krátkou dobu. To podle autorů studie naznačuje, že i ta nejkrátkodobější paměť je náchylná k vytváření iluzí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.
před 1 hhodinou

Možná máme recept na znečištění věčnými chemikáliemi, hlásí vědci

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.
před 3 hhodinami

Žloutenky A je nejvíc za patnáct let

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Není displej jako displej. Vědci popsali dopady her, filmů a sítí na mozek

Mozky mladých lidí, kteří sledují několik hodin denně sociální sítě, podle nového výzkumu strádají. Je to nejpasivnější možná aktivita, kterou mohou na chytrých telefonech dělat, zejména ve srovnání s videohrami.
před 17 hhodinami
Načítání...