Fenofáze se posouvá. Klimatická změna v Česku urychluje jarní probouzení přírody

Je teplo, krajina má dost vody a po nadprůměrně horkém podzimu je v rostlinách dostatek chlorofylu. Díky tomu v Česku už nyní kvetou rostliny, které měli naši předkové spojené až s dubnem.

Česko má za sebou teplou zimu, která byla dokonce šestou nejteplejší za 250 let. Pouze prosinec přinesl delší období silnějších mrazů, které ale záhy kompenzoval rekordně teplý přelom roku. A teplá zima se samozřejmě podepsala i na vývoji vegetace v následujících měsících.

Velmi teplá první polovina ledna vedla k předčasnému kvetení lísek. Nadprůměrné teploty a podprůměrné množství sněhu i délka trvání sněhové pokrývky pak usnadnily nástup kvetení sněženek během února. Teplé počasí, které dorazilo ve druhé polovině února, pak znamenalo brzký nástup plné pylové sezony olše a lísky, dvou alergenů, které představují první výraznou zátěž pro osoby citlivé na pyly rostlin v průběhu roku.

  • Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin
  • Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny
  • Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.

Teplá druhá polovina února vedla i k dřívějšímu probouzení řady další rostlinných druhů. Březen sice přinesl střídání velmi teplých epizod s chladnými dny, teplotně nadprůměrné počasí ale převažovalo.

O čtrnáct dní dříve

Pro vývoj rostlin a nástup fenofází (rašení, kvetení) je přitom nejdůležitější suma teplot nad 5 stupňů Celsia, která se aktuálně pohybuje nad dlouhodobým průměrem pro tuto roční dobu. A samozřejmě zásadní je i dostatek vláhy v půdě. Přestože zima byla chudá na sníh, srážkově skončila jako sezona průměrná. V půdě je tak většinou dostatek vláhy pro vývoj vegetace a jen na patnácti až dvaceti procentech republiky se aktuálně vyskytuje počínající půdní sucho. Výsledkem pro vegetaci příznivých podmínek je v současnosti na drtivé většině území její výrazně urychlený vývoj.

Výjimku tvoří pouze horské oblasti, kde ještě leží, případně do nedávné doby ležel, sníh, tam lze hodnotit stav vývoje jako normální, tedy obvyklý pro polovinu března. Výrazně urychlenému vývoji vegetace napomáhá faktor související s loňským podzimem, a sice nadprůměrné množství chlorofylu v rostlinách, za které může hlavně teplý říjen a listopad. Restart vývoje takové vegetace je totiž na začátku jara mnohem rychlejší.

Kromě hor je prakticky na celém území výrazně urychlen vývoj vegetace
Zdroj: info.chmi.cz

Letošní vývoj vegetace a její časný nástup po zimě přitom není úplnou novinkou. Spíš naopak. Kvůli změně klimatu pozorujeme stále dřívější nástup kvetení i dalších raných fenofází. U bylin se za posledních zhruba šedesát let urychlil o dva týdny, u keřů o třináct dní a stromů lužních lesů o devět dnů. Letošní rok se tak tento trend opět o trochu posune směrem do zimy.

Nebezpečné mrazy

Pro mnoho lidí je rychlý nástup jarní vegetace po zimním období poměrně příjemnou záležitostí, pučící stromy a keře nebo první květy znamenají pocit blízkosti teplejších dnů i večerů. Z pohledu přírody, zahrádkářů a hlavně zemědělců je ale pravdou opak –⁠ dřívější nástup jednotlivých fenofází znamená podstatně větší riziko poškození rostlin mrazy, které se i přes stále se oteplující klima občas vyskytnou i během jara.

V zásadě existují dvě příčiny výskytu pozdních mrazů. Ve druhé polovině března a začátkem dubna je noc stále ještě poměrně dlouhá, což znamená možnost významnějšího poklesu teploty pod nulu (čím je noc delší, tím je možnost poklesu teploty větší), zejména za jasných a klidných nocí. 

Další příčinou jsou možné vpády studeného, arktického vzduchu ze severních polárních oblastí, při nichž koncem března a prakticky i během celého dubna teploty klesají pod nulu. A navíc se při těchto vpádech může přidat i sněžení s krátkou tvorbou sněhové pokrývky, při které je pak noční ochlazení ještě intenzivnější.

Posun snesení prvního vejce u sýkory koňadry
Zdroj: Fenofaze.cz

Očekávaný vývoj v tomto směru není úplně příznivý – až do víkendu Česko podle předpovědních modelů čeká pokračování nadprůměrně teplého počasí včetně nocí bez mrazu, což znamená další urychlení vývoje vegetace. Na začátku příštího týdne ovšem nejspíš dorazí ochlazení, ačkoliv to zatím na vpád arktického vzduchu s nočními mrazy nevypadá.

Ale i když sezonní modely preferují teplejší duben i květen, možnost vpádu studeného vzduchu nelze vyloučit ani v těchto měsících. A konečně nelze pominout ani riziko nástupu sucha, které kvůli chybějící sněhové pokrývce v nižších a středních polohách může za určitých podmínek počasí dorazit poměrně brzy a následně výrazně negativně ovlivnit vývoj vegetace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...