Lékaři zachránili život už třetímu člověku s HIV. Muž je plně vyléčený, trpěl přitom navíc leukemií

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve studii zveřejněné v časopise Nature němečtí vědci podrobně popsali případ 53letého pacienta, který se virem HIV zřejmě nakazil roku 2008. Virus už v současnosti není zdaleka tak smrtelný jako v minulosti. Ne proto, že by se na něj lidská imunita adaptovala, ale díky lékům.

Takzvaná antiretrovirová terapie (ART) totiž dokáže potlačit virovou nálož v lidském organismu a zdravotní stav se už dál nezhošuje. Lékaři ji nasadili i u tohoto nemocného.

Muž se poté stal součástí experimentálního programu IciStem, který probíhá v Univerzitní nemocnici v Düsseldorfu. Zkoumá potenciální léčbu HIV vyžadující transplantaci kmenových buněk. A právě tuto metodu vědci využili. Ovšem mezitím se objevil další problém.

Lékaři totiž zjistili, že asi tři roky po odhalení HIV se u muže rozvinula akutní myeloidní leukémie. Pacient prošel standardní léčbou pomocí chemoterapie, zpočátku to vypadalo nadějně, ale krátce po ukončení léčby se nemoc vrátila. 

Ve stejné době ale musela probíhat i léčba HIV. Velmi malý počet lidí je proti tomuto viru imunní, má unikátní genetickou mutaci, která viru brání je nakazit. Nemocný muž dostal transplantaci kmenových buněk od dárkyně, s níž se po genetické stránce dostatečně shodoval. K tomuto zákroku došlo zhruba dva roky po stanovení diagnózy rakoviny a pět let po stanovení diagnózy HIV.

Po celou dobu léčby rakoviny pokračovala i tato terapie. A fungovala. Množství HIV u něj zůstalo většinou tak malé, že testy nic nenašly. Teprve, když léčba skončila, ukázaly závěrečné detailní testy, že se nenašly žádné stopy viru schopného replikace a infikování buněk. Léčba HIV tak skončila roku 2018, tedy deset let poté, co bylo u muže diagnostikováno. Od té doby se u něj neprojevily žádné příznaky HIV.

Pacientův lékař Björn-Erik Ole Jensen s těmito výsledky poprvé přišel už v roce 2019, ale tehdy byl ještě opatrný, protože se nedalo s jistotou říct, že se už nemoc nevrátí. Nyní už to jasné je.

Léčba HIV je výjimečná

První pacient, u něhož se předpokládá, že se vyléčil z HIV, byl Timothy Ray Brown. Ten podstoupil roku 2007 stejný druh transplantace kmenových buněk jako pacient z Düsseldorfu. A vloni byla z HIV touto biotechnologií vyléčena také první žena. Vědci v tomto případě získali kmenové buňky z pupečníkové krve.

Předpokládá se, že k dalším dvěma případům vyléčení z HIV došlo tak, že imunitní systém obou pacientů zlikvidoval virus sám, tedy zcela bez léčby. Tento vzácný jev vědci zatím nedokázali vysvětlit.

Přestože jsou výsledky studie slibné pro budoucí léčbu HIV, vědci poznamenali, že tento typ transplantace kmenových buněk „není snadno rozšiřitelný“. V průběhu léčby je imunitní systém pacienta v podstatě zničen a transplantací nahrazen. Mutace, která chrání před infekcí HIV, je vzácná a byla zjištěna pouze u malého procenta lidí, navíc pouze severoevropského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 11 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 18 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 20 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...