Lékaři zachránili život už třetímu člověku s HIV. Muž je plně vyléčený, trpěl přitom navíc leukemií

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve studii zveřejněné v časopise Nature němečtí vědci podrobně popsali případ 53letého pacienta, který se virem HIV zřejmě nakazil roku 2008. Virus už v současnosti není zdaleka tak smrtelný jako v minulosti. Ne proto, že by se na něj lidská imunita adaptovala, ale díky lékům.

Takzvaná antiretrovirová terapie (ART) totiž dokáže potlačit virovou nálož v lidském organismu a zdravotní stav se už dál nezhošuje. Lékaři ji nasadili i u tohoto nemocného.

Muž se poté stal součástí experimentálního programu IciStem, který probíhá v Univerzitní nemocnici v Düsseldorfu. Zkoumá potenciální léčbu HIV vyžadující transplantaci kmenových buněk. A právě tuto metodu vědci využili. Ovšem mezitím se objevil další problém.

Lékaři totiž zjistili, že asi tři roky po odhalení HIV se u muže rozvinula akutní myeloidní leukémie. Pacient prošel standardní léčbou pomocí chemoterapie, zpočátku to vypadalo nadějně, ale krátce po ukončení léčby se nemoc vrátila. 

Ve stejné době ale musela probíhat i léčba HIV. Velmi malý počet lidí je proti tomuto viru imunní, má unikátní genetickou mutaci, která viru brání je nakazit. Nemocný muž dostal transplantaci kmenových buněk od dárkyně, s níž se po genetické stránce dostatečně shodoval. K tomuto zákroku došlo zhruba dva roky po stanovení diagnózy rakoviny a pět let po stanovení diagnózy HIV.

Po celou dobu léčby rakoviny pokračovala i tato terapie. A fungovala. Množství HIV u něj zůstalo většinou tak malé, že testy nic nenašly. Teprve, když léčba skončila, ukázaly závěrečné detailní testy, že se nenašly žádné stopy viru schopného replikace a infikování buněk. Léčba HIV tak skončila roku 2018, tedy deset let poté, co bylo u muže diagnostikováno. Od té doby se u něj neprojevily žádné příznaky HIV.

Pacientův lékař Björn-Erik Ole Jensen s těmito výsledky poprvé přišel už v roce 2019, ale tehdy byl ještě opatrný, protože se nedalo s jistotou říct, že se už nemoc nevrátí. Nyní už to jasné je.

Léčba HIV je výjimečná

První pacient, u něhož se předpokládá, že se vyléčil z HIV, byl Timothy Ray Brown. Ten podstoupil roku 2007 stejný druh transplantace kmenových buněk jako pacient z Düsseldorfu. A vloni byla z HIV touto biotechnologií vyléčena také první žena. Vědci v tomto případě získali kmenové buňky z pupečníkové krve.

Předpokládá se, že k dalším dvěma případům vyléčení z HIV došlo tak, že imunitní systém obou pacientů zlikvidoval virus sám, tedy zcela bez léčby. Tento vzácný jev vědci zatím nedokázali vysvětlit.

Přestože jsou výsledky studie slibné pro budoucí léčbu HIV, vědci poznamenali, že tento typ transplantace kmenových buněk „není snadno rozšiřitelný“. V průběhu léčby je imunitní systém pacienta v podstatě zničen a transplantací nahrazen. Mutace, která chrání před infekcí HIV, je vzácná a byla zjištěna pouze u malého procenta lidí, navíc pouze severoevropského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 6 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...