Méně faktů, více empatie. Psychologové doporučují pět strategií pro komunikaci s milovníky konspiračních teorií

Když se lidé baví s milovníky konspiračních teorií, instinktivně se snaží vyvracet jim je přesvědčováním – sdílením faktů nebo autoritativním sdělováním informací. Taková přímá konfrontace ale funguje jen málokdy, upozorňují psychologové. Důležitější je empatie a naslouchání protějšku.

Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. Je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na Twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit.

Lidé, které konspirační teorie přitahují, se snaží uspokojit tři základní psychologické potřeby: chtějí více jistoty, cítit kontrolu a udržet si kladný obraz sebe samých a skupiny, do které patří. Tyto potřeby jsou obzvlášť nenaplněné v časech krize, například při pandemii covidu-19, kdy se snaha porozumět světu kolem stala o to naléhavější.

Konspirační teorie reálně ovlivňují lidské chování

Konspirační teorie ovšem tyto potřeby nejenže neuspokojí, ale mohou v lidech naopak přispět k pocitu nejistoty a úzkosti. Podle studie zveřejněné na webu vědeckého časopisu Personality and Social Psychology Bulletin v roce 2021 navíc neovlivňují jen stav mysli, ale také chování.

Například lidé, kteří na základě konspiračních teorií zaměřených proti očkování uvedli, že věří, že farmaceutické společnosti zatajují nebezpečí spojená s vakcínami, měli po měsíci nejen stále negativní postoj vůči očkování, ale také zvýšený pocit bezmoci. Se zastánci konspirací je právě proto důležité vést dialog, upozorňují psychologové.

Síla společenských norem může být v omezování vlivu konspiračních teorií jedním z důležitých nástrojů. Lidé přeceňují, jak moc ostatní podobným teoriím věří, což přispívá k jejich vlastní zranitelnosti vůči konspiracím. Podání informací o tom, čemu lidé doopravdy věří, může tuto mylnou představu vyvrátit. U vzorku dospělých v Británii se takto podle studie z roku 2021 podařilo oslabit vyhraněnost vůči očkování založenou na konspiracích.

Dalším faktorem vnímavosti vůči konspiračním teoriím je zaměření na dosažení cílů: lidé orientující se na budoucnost považují konspirační teorie za méně přitažlivé než lidé fixovaní na ochranu toho, co již mají. 

Při rozhovorech s lidmi, kteří konspiračním teoriím věří, doporučují psychologové využít následující strategie:

Otevřená mysl: Otevřený přístup se zakládá na kladení otázek a naslouchání a přispívá k porozumění druhé straně. Pozorně naslouchejte a vyhněte se obhajování vlastních názorů. Zkuste se zeptat na následující otázky: Kdy jsi tomu začal věřit? Jak tě to ovlivnilo po psychické stránce? Co ti tento názor nabízí?

Vnímavost: Abyste podpořili vlastní empatii, zkuste se zaměřit na to, co psychologové nazývají konverzační vnímavostí. Ta může překlenout propast mezi názory, které každý z vás zastává. Říkejte věci jako například: Rozumím, že… Myslíš tím, že…? Jaký z toho máš pocit? Řekni mi víc o… Poslouchám. Děkuji, že mi to říkáš.

Kritické myšlení: Apelujte na hodnotu kritického myšlení. Pokud se člověk, se kterým se bavíte, sám vnímá jako kriticky smýšlející, snažte se zaměřit na hlubší prozkoumání konspirační teorie jako takové, na porovnání a zvážení všech dostupných důkazů.

Konspirační teorie nejsou norma: Zkuste poukázat na to, že konspirační teorie nejsou tak běžné, jak si lidé myslí. Přehodnocení sociálních norem může přispět k uspokojení potřeby chránit skupinu, s níž se člověk ztotožňuje.

Zaměřte se na to, co lze kontrolovat: Povzbuďte protějška, aby se soustředil na budoucnost a aby vložil energii do oblastí svého života, ve kterých pociťuje větší kontrolu.

Přestože tyto konverzace mohou být náročné, jsou podle psychologů mimořádně důležité. S empatickým, chápavým a otevřeným přístupem lze získat důvěru, která je podle výzkumů důležitým faktorem v prevenci radikalizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 14 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...