Stačí sklenka vína týdně. Pití alkoholu v těhotenství se ve tvářích dětí propisuje i po letech

Vědci pomocí umělé inteligence a technologie hlubokého učení zjistili souvislost mezi změnami tvaru dětských tváří a množstvím alkoholu, které jejich matky vypily před otěhotněním i během něj.

Děti v děloze reagují na to, když jejich matka pije alkohol. To se sice ví už dlouho, ale až dosud vědci neznali detaily. Nový výzkum odhalil, že se toto chování projevuje dokonce i u dětí matek, které pily alkohol až tři měsíce před otěhotněním, ale během těhotenství s pitím přestaly. A dokonce i v případě, že matky vypily méně než 12 gramů alkoholu týdně – což odpovídá jediné malé skleničce vína nebo třetince piva.

Podle autorů výzkumu jsou tyto výsledky důležité, protože tvar obličeje dětí může být ukazatelem zdravotních a vývojových problémů.

„Obličej je podle mě jakési zrcadlo zdraví. Odráží totiž celkový zdravotní stav dítěte,“ popsal Genadij Roshchupkin z Erasmus Medical Centre v nizozemském Rotterdamu, který studii vedl. „Když je dítě před narozením vystavené alkoholu, může to mít nepříznivé účinky na jeho zdravotní vývoj. A pokud matka pravidelně pije velké množství alkoholu, může to mít za následek poruchu fetálního alkoholového spektra, neboli FASD, která se pak také odráží v dětské tváři.“

Alkohol k těhotenství nepatří

FASD je poškození, které se projevuje jako kombinace zpomalení růstu, nervového postižení a viditelně abnormálního vývoje obličeje. Mezi jeho důsledky patří kognitivní poruchy, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), problémy s učením, problémy s pamětí, s chováním a také opoždění řeči a jazyka.

Dětští lékaři vědí, že FASD je způsobena pitím alkoholu matkou během těhotenství, zejména těžkým pitím. Data o vlivu příležitostného pití ale chyběla – a právě to nová studie změnila. Navíc je to první výzkum, který tento fenomén studoval u dětí z různých etnických skupin.

Mapy dětských obličejů

Vědci na to využili umělou inteligenci a hluboké učení. Pomocí nich analyzovali trojrozměrné snímky dětí pořízených ve věku devíti (3149 dětí) a 13 let (2477 dětí). Děti byly součástí nizozemské studie Generation R, což je probíhající populační studie těhotných žen a jejich potomků. Zkoumá je přitom od doby před porodem až do dospělosti. Děti využité pro tuto analýzu se narodily v období od ledna 2006 do dubna 2009.

„Obličej je složitý tvar a jeho analýza je náročný úkol. 3D zobrazování nám samozřejmě obrovsky pomáhá, ale vyžaduje to mnohem pokročilejší algoritmy,“ posteskl si profesor Roshchupkin.

„Proto jsme pro tento úkol museli vyvinout algoritmus založený na umělé inteligenci, který pořizuje 3D snímky obličeje s vysokým rozlišením a vytváří na nich 200 jedinečných měření. Ty jsme analyzovali a hledali souvislosti s prenatálním vystavením alkoholu. Vytvořili jsme tepelné mapy, které zobrazují konkrétní rysy obličeje spojené s konzumací alkoholu matkami,“ vysvětlil vědec.

Nos, brada, víčko

Informace o tom, kolik toho matky vypily, získali vědci z dotazníků, které ženy vyplnily na počátku, v polovině a na konci těhotenství. Výzkumníci je rozdělili do tří skupin: matky, které před těhotenstvím ani během něj nepily (kontrolní skupina); matky, které pily během tří měsíců před otěhotněním, ale přestaly, když otěhotněly; a nakonec matky, které pily během těhotenství, včetně těch, které pily pouze během prvního trimestru těhotenství, a těch, které pokračovaly v pití během celého těhotenství.

„Zjistili jsme statisticky významnou souvislost mezi tvarem obličeje u devítiletých dětí a tím, jestli jejich matky pily během těhotenství alkohol. Čím více alkoholu matky vypily, tím více statisticky významných změn bylo. Nejčastějšími znaky byly vytočená špička nosu, zkrácený nos, vytočená brada a vytočené spodní víčko,“ uvedl Xianjing Liu, který vyvinul algoritmus umělé inteligence.

„Ve skupině matek, které pily po celou dobu těhotenství, jsme zjistili, že i když matky během těhotenství pily velmi málo, méně než 12 gramů týdně, lze pozorovat souvislost mezi expozicí alkoholu a tvarem obličeje dětí. Je to poprvé, kdy byla prokázána souvislost při tak nízkém množství konzumace alkoholu.“ U starších dětí souvislost mezi konzumací alkoholu a tvarem obličeje zeslábla a při zkoumání údajů u dětí ve věku 13 let už nebyla zjištěna žádná významná souvislost.

„Je možné, že s přibývajícím věkem dítěte a působením dalších faktorů prostředí se tyto změny mohou oslabit nebo být zastřeny normálním růstem. To ale neznamená, že vliv alkoholu na zdraví zmizí. Proto je zásadní zdůraznit, že neexistuje žádná stanovená bezpečná míra konzumace alkoholu během těhotenství a že je vhodné přestat pít alkohol ještě před početím, aby byly zajištěny optimální zdravotní výsledky pro matku i vyvíjející se plod,“ uvedl profesor Roshchupkin s tím, že bez dalšího výzkumu se tento obor neobejde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Měsíci přistál modul Blue Ghost, bude sbírat vzorky a provádět experimenty

Na Měsíci v neděli přistál modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 21 hhodinami

AI pomáhá části obcí s úřední rutinou i komunikací

S přepsáním záznamů z jednání zastupitelstva, sestavením tiskové zprávy nebo s odpovídáním na otázky místních pomáhá některým obcím umělá inteligence (AI). V různé míře ji využívá zatím přibližně pětina obcí, vyplývá z posledního průzkumu Sdružení místních samospráv, který má ČT k dispozici. Úředníkům podle starostů šetří AI stovky hodin práce a pomáhá zefektivnit fungování úřadů.
před 23 hhodinami

Pandemie covidu zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti, zjistily české vědkyně

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.
1. 3. 2025

Sucho na Slovensku vypilo vodu z půdy i přehrad. Předpověď na jaro není optimistická

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.
1. 3. 2025

Americká komise k očkování se nesešla. USA nemusí mít vliv na výběr vakcíny proti chřipce

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.
1. 3. 2025

Čeští vědci popsali příčinu havárií britských jaderných elektráren. Je jí entropie

Když Britové vyšetřovali několik havárií jaderných elektráren, které se v zemi staly ve druhé polovině dvacátého století, domnívali se, že jde o konstrukční vady. Nový výzkum českých vědců ale ukazuje, že problém byl hlubší, ležel až v jádru hmoty.
28. 2. 2025

Čápi se letos do Česka vrátili dřív. Jejich zvyky mění klima

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.
28. 2. 2025

Influenceři vyvolávají strach, aby prodali kontroverzní lékařské testy, tvrdí výzkum

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.
27. 2. 2025
Načítání...