Stačí sklenka vína týdně. Pití alkoholu v těhotenství se ve tvářích dětí propisuje i po letech

Vědci pomocí umělé inteligence a technologie hlubokého učení zjistili souvislost mezi změnami tvaru dětských tváří a množstvím alkoholu, které jejich matky vypily před otěhotněním i během něj.

Děti v děloze reagují na to, když jejich matka pije alkohol. To se sice ví už dlouho, ale až dosud vědci neznali detaily. Nový výzkum odhalil, že se toto chování projevuje dokonce i u dětí matek, které pily alkohol až tři měsíce před otěhotněním, ale během těhotenství s pitím přestaly. A dokonce i v případě, že matky vypily méně než 12 gramů alkoholu týdně – což odpovídá jediné malé skleničce vína nebo třetince piva.

Podle autorů výzkumu jsou tyto výsledky důležité, protože tvar obličeje dětí může být ukazatelem zdravotních a vývojových problémů.

„Obličej je podle mě jakési zrcadlo zdraví. Odráží totiž celkový zdravotní stav dítěte,“ popsal Genadij Roshchupkin z Erasmus Medical Centre v nizozemském Rotterdamu, který studii vedl. „Když je dítě před narozením vystavené alkoholu, může to mít nepříznivé účinky na jeho zdravotní vývoj. A pokud matka pravidelně pije velké množství alkoholu, může to mít za následek poruchu fetálního alkoholového spektra, neboli FASD, která se pak také odráží v dětské tváři.“

Alkohol k těhotenství nepatří

FASD je poškození, které se projevuje jako kombinace zpomalení růstu, nervového postižení a viditelně abnormálního vývoje obličeje. Mezi jeho důsledky patří kognitivní poruchy, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), problémy s učením, problémy s pamětí, s chováním a také opoždění řeči a jazyka.

Dětští lékaři vědí, že FASD je způsobena pitím alkoholu matkou během těhotenství, zejména těžkým pitím. Data o vlivu příležitostného pití ale chyběla – a právě to nová studie změnila. Navíc je to první výzkum, který tento fenomén studoval u dětí z různých etnických skupin.

Mapy dětských obličejů

Vědci na to využili umělou inteligenci a hluboké učení. Pomocí nich analyzovali trojrozměrné snímky dětí pořízených ve věku devíti (3149 dětí) a 13 let (2477 dětí). Děti byly součástí nizozemské studie Generation R, což je probíhající populační studie těhotných žen a jejich potomků. Zkoumá je přitom od doby před porodem až do dospělosti. Děti využité pro tuto analýzu se narodily v období od ledna 2006 do dubna 2009.

„Obličej je složitý tvar a jeho analýza je náročný úkol. 3D zobrazování nám samozřejmě obrovsky pomáhá, ale vyžaduje to mnohem pokročilejší algoritmy,“ posteskl si profesor Roshchupkin.

„Proto jsme pro tento úkol museli vyvinout algoritmus založený na umělé inteligenci, který pořizuje 3D snímky obličeje s vysokým rozlišením a vytváří na nich 200 jedinečných měření. Ty jsme analyzovali a hledali souvislosti s prenatálním vystavením alkoholu. Vytvořili jsme tepelné mapy, které zobrazují konkrétní rysy obličeje spojené s konzumací alkoholu matkami,“ vysvětlil vědec.

Nos, brada, víčko

Informace o tom, kolik toho matky vypily, získali vědci z dotazníků, které ženy vyplnily na počátku, v polovině a na konci těhotenství. Výzkumníci je rozdělili do tří skupin: matky, které před těhotenstvím ani během něj nepily (kontrolní skupina); matky, které pily během tří měsíců před otěhotněním, ale přestaly, když otěhotněly; a nakonec matky, které pily během těhotenství, včetně těch, které pily pouze během prvního trimestru těhotenství, a těch, které pokračovaly v pití během celého těhotenství.

„Zjistili jsme statisticky významnou souvislost mezi tvarem obličeje u devítiletých dětí a tím, jestli jejich matky pily během těhotenství alkohol. Čím více alkoholu matky vypily, tím více statisticky významných změn bylo. Nejčastějšími znaky byly vytočená špička nosu, zkrácený nos, vytočená brada a vytočené spodní víčko,“ uvedl Xianjing Liu, který vyvinul algoritmus umělé inteligence.

„Ve skupině matek, které pily po celou dobu těhotenství, jsme zjistili, že i když matky během těhotenství pily velmi málo, méně než 12 gramů týdně, lze pozorovat souvislost mezi expozicí alkoholu a tvarem obličeje dětí. Je to poprvé, kdy byla prokázána souvislost při tak nízkém množství konzumace alkoholu.“ U starších dětí souvislost mezi konzumací alkoholu a tvarem obličeje zeslábla a při zkoumání údajů u dětí ve věku 13 let už nebyla zjištěna žádná významná souvislost.

„Je možné, že s přibývajícím věkem dítěte a působením dalších faktorů prostředí se tyto změny mohou oslabit nebo být zastřeny normálním růstem. To ale neznamená, že vliv alkoholu na zdraví zmizí. Proto je zásadní zdůraznit, že neexistuje žádná stanovená bezpečná míra konzumace alkoholu během těhotenství a že je vhodné přestat pít alkohol ještě před početím, aby byly zajištěny optimální zdravotní výsledky pro matku i vyvíjející se plod,“ uvedl profesor Roshchupkin s tím, že bez dalšího výzkumu se tento obor neobejde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 20 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...