Vikingové, kteří se plavili ze Skandinávie do Británie, s sebou podle analýzy kostních pozůstatků přivezli koně, psy a možná i prasata. Vědci přitom dříve předpokládali, že po připlutí kradli zvířata z vesnic. Informoval o tom server BBC News, podle kterého nové nálezy poskytují důkazy, že tito Seveřané měli ke zvířatům blízký vztah a cestovali s nimi.
S vikingy do Británie připluli psi a koně. Nájezdníci je měli rádi, naznačila analýza kostí
Archeologové nalezli kosti z devátého století v pohřebních mohylách na pohřebišti Heath Wood v hrabství Derbyshire. Zpopelněné zvířecí a lidské ostatky objevili pohřbené společně, což naznačuje, že zvířata měla zvláštní význam a byla spálena na stejné pohřební hranici jako lidé, uvedla Tessi Löffelmannová z Durhamské univerzity.
„Zacházelo se s nimi spíše jako se společníky než jen jako se zvířaty pro hospodářské účely,“ řekla. „Připadá mi to opravdu dojemné a naznačuje to, že podceňujeme, jak důležitá zvířata pro vikingy byla,“ dodala.
- Pravidla českého pravopisu připouštějí vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči; v odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že vikingové nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani. - Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází ČNK dokonce častější) podoba vikingský.
Koně a psi cestovali na vikinských dlouhých lodích přes Severní moře, což byla cesta, která mohla trvat i několik týdnů. „Tehdejší koně byli menší než dnes, což mohlo cestu trochu ulehčit, ale i tak byla pravděpodobně mokrá a nepohodlná,“ řekla Löffelmannová.
„Tapisérie z Bayeux zobrazuje normanské jezdectvo, jak ze své flotily vystupuje na koních, ale toto je první vědecký důkaz, že vikinští válečníci převáželi koně do Anglie o 200 let dříve,“ uvedl archeolog Julian Richards z univerzity v Yorku, který vedl vykopávky.
Severská mytologie a ságy ze 13. století ukazují, že zvířata hrála v životě Vikingů velkou roli.
Důkazy v kostech
V Heath Wood, jediném velkém skandinávském pohřebišti v Británii, vědci našli také prasečí kost, která však mohla být spíše symbolem nebo částí zvěře přivezené ze Skandinávie než živým zvířetem.
Vědci analýzou stroncia v kostech potvrdili, že zvířata pocházela ze Skandinávie. Tento prvek se přirozeně vyskytuje v horninách, půdě a vodě a poté se dostává do rostlin – a při jejich konzumaci do kostí a zubů.