Strojový překlad se lidskému vyrovná do sedmi let, tvrdí vědecký model

Do sedmi let se umělá inteligence (AI) v oboru překládání plně vyrovná lidem, tvrdí vědci. Dosažení takzvané singularity naznačuje výzkum, jenž sledoval dynamiku toho, jak rychle se tyto specializované programy zlepšují.

Vědci představili výsledky na konferenci Americké asociace pro strojový překlad na konci ledna. Sledovali vývoj od roku 2011 a pracovali s vlastní metrikou, kterou nazývají TTE neboli Time to Edit. Zjednodušeně řečeno jde o dobu, která je zapotřebí, aby člověk upravil překlad vytvořený jiným překladatelem nebo umělou inteligencí.

Zatímco lidští překladatelé jsou pořád stejně dobří, v průběhu let se TTE pro texty přeložené pomocí AI poměrně konzistentně snižoval. A to velmi lineárně. Což znamená, že pokud se nestane nic neočekávaného, dosáhne umělá inteligence do sedmi let takzvané singularity – to znamená, že její výsledek nebude odlišitelný od toho nejlepšího lidského.

„Pokud bude tento trend v TTE pokračovat v poklesu stejným tempem jako od roku 2014, předpokládá se, že během několika příštích let se TTE sníží na jednu sekundu, čímž se přiblíží bodu, kdy by strojový překlad poskytoval něco, co by se dalo pokládat za dokonalý překlad,“ přibližují vědci.

Nejsložitější problém

Existuje víc parametrů, které ukazují, že umělá inteligence se tomuto momentu rychle blíží. Tím dalším je například počet jazykových chyb na tisíc přeložených slov. V současné době se umělá inteligence dopouští přibližně padesáti nedostatků na tisícovku slov, přičemž tým očekává, že se bude zlepšovat zhruba stejným tempem jako TTE.

Tým, který za tímto výzkumem stojí, se domnívá, že právě schopnost překládat je velmi dobrým měřítkem toho, kdy technologie umělé inteligence bude stejně výkonná jako člověk i v dalších oborech.

„Mnoho výzkumníků v oblasti umělé inteligence se domnívá, že vyřešení problému jazykového překladu je nejblíže k vytvoření obecné umělé inteligence (AGI),“ píše tým. „Je to proto, že přirozený jazyk je zdaleka nejsložitějším problémem, který v oblasti AI máme. Ke svému fungování vyžaduje přesné modelování reality, a to více než jakákoliv jiná úzce specializovaná umělá inteligence.“

Singularita

Výraz „singularita“ v pojetí tohoto týmu odborníků znamená, že se stroj dostane na stejnou  úroveň jako lidé. Jiní experti ho ale chápou odlišně – může být také označením pro vznik výše popsané obecné umělé inteligence, ale také názvem pro bod v dějinách, kdy se technologický růst vymkne lidské kontrole a dál už nebude v lidských rukou.

Termín singularita vědci používají proto, že si nikdo nedokáže představit, co se pak může stát – do této budoucnosti podobně jako do jiné singularity (jako je třeba černá díra) zkrátka „nevidíme.“

  • Singularita je výraz pro výjimečný bod v jinak spojitém průběhu nějakého děje, funkce a podobně. Používá se podle oblasti v různých významech, od matematiky, přes fyziku, až po umělé inteligence.

Jednou z oblíbených verzí singularity je takzvaná „exploze inteligence“, jak o ní píše například švédsko-americký fyzik a kosmolog Max Tegmark. Umělá inteligence by se v této představě dokázala s každým generačním cyklem stále více zdokonalovat, čímž by během velice krátké doby výrazně překročila inteligenci člověka. Protože by mohla přicházet s technologiemi a objevy, které si nedokážeme ani představit, je nemožné předpovídat, jak by mohl vypadat svět podle jejích představ.

Právě úkoly, jako je překládání na úrovni člověka, by byly důležitým milníkem v oblasti rozvoje umělé inteligence. Mohly by být použity jako součást vývoje obecné umělé inteligence, ačkoliv schopnost komunikovat ještě nedává stroji vědomí. „Všichni chápeme, že se v oblasti AI blížíme k singularitě,“ řekl k výzkumu generální ředitel společnosti Translated Marco Trombetti. „Poprvé se nám podařilo kvantifikovat rychlost, jakou k ní postupujeme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.
před 23 hhodinami

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
4. 7. 2025

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
4. 7. 2025

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
3. 7. 2025
Načítání...