Strojový překlad se lidskému vyrovná do sedmi let, tvrdí vědecký model

Do sedmi let se umělá inteligence (AI) v oboru překládání plně vyrovná lidem, tvrdí vědci. Dosažení takzvané singularity naznačuje výzkum, jenž sledoval dynamiku toho, jak rychle se tyto specializované programy zlepšují.

Vědci představili výsledky na konferenci Americké asociace pro strojový překlad na konci ledna. Sledovali vývoj od roku 2011 a pracovali s vlastní metrikou, kterou nazývají TTE neboli Time to Edit. Zjednodušeně řečeno jde o dobu, která je zapotřebí, aby člověk upravil překlad vytvořený jiným překladatelem nebo umělou inteligencí.

Zatímco lidští překladatelé jsou pořád stejně dobří, v průběhu let se TTE pro texty přeložené pomocí AI poměrně konzistentně snižoval. A to velmi lineárně. Což znamená, že pokud se nestane nic neočekávaného, dosáhne umělá inteligence do sedmi let takzvané singularity – to znamená, že její výsledek nebude odlišitelný od toho nejlepšího lidského.

„Pokud bude tento trend v TTE pokračovat v poklesu stejným tempem jako od roku 2014, předpokládá se, že během několika příštích let se TTE sníží na jednu sekundu, čímž se přiblíží bodu, kdy by strojový překlad poskytoval něco, co by se dalo pokládat za dokonalý překlad,“ přibližují vědci.

Nejsložitější problém

Existuje víc parametrů, které ukazují, že umělá inteligence se tomuto momentu rychle blíží. Tím dalším je například počet jazykových chyb na tisíc přeložených slov. V současné době se umělá inteligence dopouští přibližně padesáti nedostatků na tisícovku slov, přičemž tým očekává, že se bude zlepšovat zhruba stejným tempem jako TTE.

Tým, který za tímto výzkumem stojí, se domnívá, že právě schopnost překládat je velmi dobrým měřítkem toho, kdy technologie umělé inteligence bude stejně výkonná jako člověk i v dalších oborech.

„Mnoho výzkumníků v oblasti umělé inteligence se domnívá, že vyřešení problému jazykového překladu je nejblíže k vytvoření obecné umělé inteligence (AGI),“ píše tým. „Je to proto, že přirozený jazyk je zdaleka nejsložitějším problémem, který v oblasti AI máme. Ke svému fungování vyžaduje přesné modelování reality, a to více než jakákoliv jiná úzce specializovaná umělá inteligence.“

Singularita

Výraz „singularita“ v pojetí tohoto týmu odborníků znamená, že se stroj dostane na stejnou  úroveň jako lidé. Jiní experti ho ale chápou odlišně – může být také označením pro vznik výše popsané obecné umělé inteligence, ale také názvem pro bod v dějinách, kdy se technologický růst vymkne lidské kontrole a dál už nebude v lidských rukou.

Termín singularita vědci používají proto, že si nikdo nedokáže představit, co se pak může stát – do této budoucnosti podobně jako do jiné singularity (jako je třeba černá díra) zkrátka „nevidíme.“

  • Singularita je výraz pro výjimečný bod v jinak spojitém průběhu nějakého děje, funkce a podobně. Používá se podle oblasti v různých významech, od matematiky, přes fyziku, až po umělé inteligence.

Jednou z oblíbených verzí singularity je takzvaná „exploze inteligence“, jak o ní píše například švédsko-americký fyzik a kosmolog Max Tegmark. Umělá inteligence by se v této představě dokázala s každým generačním cyklem stále více zdokonalovat, čímž by během velice krátké doby výrazně překročila inteligenci člověka. Protože by mohla přicházet s technologiemi a objevy, které si nedokážeme ani představit, je nemožné předpovídat, jak by mohl vypadat svět podle jejích představ.

Právě úkoly, jako je překládání na úrovni člověka, by byly důležitým milníkem v oblasti rozvoje umělé inteligence. Mohly by být použity jako součást vývoje obecné umělé inteligence, ačkoliv schopnost komunikovat ještě nedává stroji vědomí. „Všichni chápeme, že se v oblasti AI blížíme k singularitě,“ řekl k výzkumu generální ředitel společnosti Translated Marco Trombetti. „Poprvé se nám podařilo kvantifikovat rychlost, jakou k ní postupujeme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
před 6 hhodinami

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
před 8 hhodinami

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
před 9 hhodinami

Nenávistné projevy na internetu připomínají jazyk duševních poruch

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
před 10 hhodinami

Voda jako zbraň. Konfliktů o sdílené zdroje prudce přibývá

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.
před 15 hhodinami

Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.
včera v 15:00

Zemětřesení na Kamčatce patří k nejsilnějším. Vzniklo za unikátních podmínek

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.
včera v 08:06
Načítání...