První vakcína proti RS viru ukázala v testech velmi dobré výsledky

Po covidu se světem rychle šíří RS viry, které na přelomu roku v Evropě i USA způsobily zvýšenou hospitalizaci dětí. Zatím proti nim neexistovalo očkování, což se ale může rychle změnit. Výsledky klinické studie preparátu společnosti Moderna jsou velmi slibné.

Vakcína založená na principu mRNA má pomoci před respiračním syncytiálním virem, který se v poslední době rychle šíří – a má také horší dopady na zdraví než dříve. 

Podle nezávislé komise je účinnost této očkovací látky proti propuknutí nemoci s nejméně dvěma příznaky průměrně 83,7 procenta. Podle autorů vakcíny jsou tyto údaje natolik přesvědčivé, že už během první poloviny letošního roku požádají o schválení látky.

„Výsledky představují důležitý krok vpřed v prevenci onemocnění dolních cest dýchacích způsobených RS viry u dospělých ve věku od 60 let. Tyto údaje jsou povzbudivé a představují po vakcíně Spikevax, naší vakcíně proti covidu, už druhou ukázku pozitivních výsledků studií fáze tři z naší platformy mRNA vakcín proti infekčním onemocněním,“ uvedl Stéphane Bancel, generální ředitel společnosti Moderna.

Studie zahrnovala 37 tisíc účastníků

Studie měla standardní průběh. Byla „randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná“, což znamená, že ani testované osoby ani lékaři, kteří jim vakcínu podávali, nevěděli, zda dostávají očkovací látku, nebo placebo. Celkem se studie zúčastnilo 37 tisíc dospělých v 22 zemích včetně USA.

Přes dostatečné výsledky bude studie dále pokračovat. Další fáze se budou zaměřovat na analýzy účinnosti, zejména na to, jak dobře je vakcína schopná předcházet vážnému průběhu nemoci. Zatím látku vědci testovali jenom na dospělých. 

Studie také ukázala, že s vakcínou nejsou spojené žádné zdravotní problémy – nejčastěji šlo o běžné trable hlavně v místě vpichu. To znamená mírná bolest, únava nebo bolest hlavy. Vážnější problémy se objevily jen u čtyř procent případů, ale vyskytly se také u 2,8 procenta těch, kdo dostali pouze placebo.

RS viry jsou riziko pro malé děti i seniory

Respirační syncyciální virus (RSV; někdy psáno i ve tvaru „syncytiální“) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. Šíří se také přímým přenosem (například polibkem infikovaného člověka) nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů (například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou).

U starších dětí a dospělých onemocnění probíhá mírně – nejčastěji v podobě rýmy s typickým častým smrkáním a kašlem, obvykle se přidávají další příznaky rýmy, jako je nechutenství a zvýšená teplota.

Problém je, že u dětí do tří let nebo u seniorů může probíhat onemocnění mnohem závažněji a může přerůst až v pneumonii. U malých dětí je obvyklý zánět středního ucha. Nejzávažnější bývá u nedonošených dětí a dětí do jednoho roku, u nichž se přidávají potíže při kojení a krmení způsobené ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání.

Bez správné péče to může vést k dehydrataci a letargii – více než padesát procent malých dětí s touto infekcí musí být léčeno na jednotce intenzivní péče. Ohroženy jsou zejména děti s vrozeným onemocněním srdce a plic, s neuromuskulárním postižením a poruchami imunity. Závažně může onemocnění probíhat i u dospělých s onemocněním srdce, plic a poruchami imunity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 8 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...