Proč psi naklánějí hlavu? Vědci narazili na otázku, nad kterou zatím tápou

Přestože jsou psi nejdéle domestikovaná zvířata a lidstvo po jejich boku strávilo už desítky tisíc let, stále toho i nich spoustu nevíme. Na novou otázku narazili vědci zcela náhodou.

Zná to asi každý majitel psa –⁠ když se jeho zvířecí přítel člověku podívá do očí, nečekaně často nakloní hlavu na stranu. Působí to velmi lidsky, inteligentně a současně přátelsky. Ale proč to psi dělají?

Na tuto otázku nedávno narazil čistě náhodou tým vědců, kteří studovali „superinteligentní“ psy. Jde o výjimečně nadaná zvířata s extrémně dobrou pamětí a schopností rozeznávat lidskou řeč. Zatímco průměrný pes si umí zapamatovat názvy asi dvou hraček, jež je pak schopen na příkaz přinést, tito „štěkající einsteini“ mají paměť násobně lepší.

Ve studii se vědci zaměřili na ty, kteří rozlišovali nejméně deset předmětů, šampion mezi nimi dokonce identifikoval 54 věcí. Všechno to byly border kolie, jež jsou dlouhodobě považované za intelektuální elitu mezi psovitými šelmami.

Autoři studie si během experimentů všimli něčeho divného –⁠ než psi správně aportovali hračku, velmi často těsně předtím nakláněli hlavu na bok. Všech sedm nejnadanějších psů spojovalo právě naklánění hlavy. Když se to vědci pokusili nějak vysvětlit, zjistili, že selhali –⁠ nenašli k tomuto fenoménu žádné vysvětlení ani kvalitní výzkumy. A tak je udělali sami, respektive s tím začali.

„Ten vzorec se opakoval příliš často na to, aby se jednalo o pouhou náhodu,“ tvrdí Andrea Sommese, který studii vedl. Rychlé vyhledávání na internetu přineslo spoustu spekulativních výsledků. Podle některých psi naklánějí hlavu, aby lépe slyšeli, naslouchali určitým slovům nebo tónům nebo lépe viděli za čumák. Sommese našel i jednu studii, která předpokládá, že častěji to dělají psi z útulků, údajně proto, že chápou, jak moc se to lidem líbí.

Čas na pokusy

Vědci zjistili, že když dostali psí géniové za úkol aportovat hračku, nahnuli hlavu ve 43 procentech případů, ale u průměrných psů to bylo jen ve dvou procentech případů. Vědci ale nenašli žádnou souvislost mezi tímto pohybem a úspěšností vybrat správný předmět, popisují ve studii, která vyšla v odborném časopise Animal Cognition.

Dále se ukázalo, že jednotlivá zvířata měla dokonce upřednostňovanou stranu, podobně jako lidé preferují levou nebo pravou ruku. To se shodovalo po celé měsíce záznamů bez ohledu na to, kde stál majitel ve vztahu k psovi. „Pokud byl pes levák, zůstal levákem,“ říká Sommese pro odborný žurnál Science.

Poznamenává, že všechny border kolie ve studii sice poznaly vyslovovaná slova, ale pouze nadaní psi, kteří si správně přiřadili význam jednotlivých slov, nakláněli pravidelně a opakovaně hlavy. To podle něj znamená, že tyto pohyby nejsou jen známkou obeznámenosti s určitými zvuky –⁠ kdyby tomu tak bylo, všichni psi by to dělali se stejnou pravděpodobností. Tým se domnívá, že by to mohlo souviset s takzvaným mentálním zpracováním, mohlo by se tedy jednat o příznak vysokého soustředění u nadaných psů. 

Monique Udellová, která se věnuje výzkumu psího chování dlouhodobě, ale na studii se nepodílela, nikdy předtím neviděla, že by se naklánění hlavy objevilo v podobné studii. Upozorňuje, že tato pozorování jsou předběžná, ale domnívá se, že by mohla otevřít úplně nový směr výzkumu psích schopností. „Dalším krokem je výzkum, ve kterém bychom zjistili, co náklon hlavy skutečně znamená,“ říká Udellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 12 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 15 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 18 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.