Parazitická houba, která mění mravence v „zombie“, má vlastního parazita, odhalila studie

Přírodovědci zjistili, že parazitické houby, které dokáží pomocí infekcí svých spor ovládat chování hmyzu, jsou samy pod útokem jiných parazitických hub. Tento proces podle nového výzkumu může mravencům v boji o přežití dávat výraznou výhodu.

Na brazilské mravence číhá neviditelná smrt na každém kroku. Představují ji spory houby Ophiocordyceps unilateralis, které se česky říká housenec. Jsou tak malé, že je nevidí ani oko mravence –⁠ ale dokáží proniknout do jeho těla. A pak ho ovládnou. 

Mechanismus zatím není úplně vysvětlený, ale houba dokáže změnit chování hmyzu nevídaným způsobem. Sami vědci přišli s pojmem zombie. Podobně jako v hororech se „živí mrtví“ přestávají chovat racionálně a jdou jen po mozcích, mravenci ovládnutí parazitem se stanou „jinými“. Velmi rychle opouštějí své mraveniště, vydají se co nejpřímější cestou k nějakému blízkému listu a do něj se zakousnou.

Houba Ophiocordyceps unilateralis zombifikující mravence
Zdroj: Wikimedia Commons

Čelisti mravence se do listu zaboří tak pevně, že se nedá odtrhnout, pak tvor zemře. Tím ale nic nekončí, přínejmenším pro houbu. Tělo mravence dává parazitovi živiny. Nakonec z něj vyroste „stopka, z níž se potom spory uvolňují. Ty se rozletí do světa, aby tak dále šířily nákazu. U dalšího mravence začíná celý cyklus od začátku.

Teprve nedávno vědci popsali, že tento druh hub i s jejich zombifikačním množením je mnohem rozšířenější, než se předpokládalo. Existují jich asi dvě desítky a vyskytují se prakticky po celém světě, nejčastěji v Americe a Asii. Biologové mají za to, že se různé druhy hub specializují vždy jen na jeden druh mravenců.

Parazit parazita

Američtí ekologové nyní popsali další neznámý díl této skládačky: samotný houbový parazit se totiž podle nové studie stává cílem jiného parazita, také houby. Ten umí využít všeho, co housenec dokáže, a nakonec to obrátí proti němu. Výzkum ukazuje, že to mravencům může pomáhat při zombie apokalypse přežít.

Jedním z vědců, kteří se tomuto fenoménu věnují, je João Araújo, myrmekolog z Newyorské botanické zahrady, který po cizopasných houbách pátrá už desítky let v pralesech celé planety. 

  • Myrmekologie je specializovaný vědecký obor zaměřený na studium mravenců, jejich způsobu života a ekologickou roli. Experti v tomto oboru se označují jako myrmekologové.

Jeho tým jako první popsal fyzikální strukturu hub, které rostou z mravenců, a také jako první teď sekvenoval jejich DNA. Výsledky výzkumu publikoval v polovině listopadu v odborném žurnálu Persoonia

Ve studii vědci také informovali o objevu dvou nových druhů hub, jež věda zatím neznala. Oba se vyskytují na povrchu parazitických hub. Jedna z nich vypadá jako kefír rozlitý po houbě, druhá je méně nápadná, tváří se jen jako drobné tečky, které Araújovi připomínají blechy.

Rovnováha v přírodě

Z tohoto parazita zřejmě nejvíc těží mravenci. Nově objevené houby totiž infikují jen parazitické housence. Žijí z jeho tkání, což mu samozřejmě škodí. “Pokaždé, když jsme viděli tyto nové druhy, bylo to na houbě, která vypadala opravdu poškozená, pozřená touto jinou houbou,„ popsal Araújo pro stanici CNN.

Nebohému nakaženému mravenci to už samozřejmě nepomůže, jeho život je ztracen v okamžiku, kdy do něj proniknou spory, ale může to zachránit mraveniště. Parazitem napadený parazit totiž potom není schopný svého doslova explozivního šíření, takže to zřejmě může pomáhat ochránit populace hmyzu. Jak přesně ale celý proces vypadá, si autoři studie nejsou úplně jistí a rádi by se tomu detailněji věnovali v pokračování výzkumu.

Současně by se chtěli podívat na to, jestli neexistují další těchto parazitů parazitů. Parazitismus je velmi výhodná strategie, takže předpokládají, že by se jim další takové objevy mohly podařit.

Tento výzkum je podle nich významný z více důvodů. Už jen proto, že houby Ophiocordyceps se během stovek milionů let evoluce staly experty na neurologii. Přesně “vědí„, jaká místa v mravenčím mozku zasáhnout, aby nasměrovaly jeho chování směrem, který je pro ně výhodný. Pochopit mechanismus, jak to dělají, by mohlo jednou pomoci například i v léčbě lidských nemocí mozku.

Tělo mravence téměř zkonzumované parazitickou houbou
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 17 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 22 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
včera v 07:00

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...