Akademická prémie pomůže s výzkumem toxických látek ve vodě, cévních náhrad i historie vztahů v Sahelu

Grant až do výše 30 milionů korun mohou v příštích šesti letech čerpat hydrochemik Martin Pivokonský, který se zaměřuje na odstraňování znečišťujících látek z vody, expertka na regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství Lucie Bačáková a antropolog Viktor Černý. Získali Akademickou prémii – ocenění, které mohou obdržet jen jednou za život.

Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá složení a kvalitu přírodní i upravené vody, výskyt znečišťujících látek a způsoby, jak je odstranit. Je autorem několika patentů a technologií na úpravu vody. Podle vědce je stále složitější získat kvalitní pitnou vodu, i kvůli změně klimatu a souvisejícímu častému střídání období sucha a náhlých vydatných dešťů. „To má pak vliv nejen na vydatnost vodních zdrojů, ale také na jejich kvalitu,“ sdělil Pivokonský.

Vodní zdroje jsou v současnosti také kontaminovány pesticidy, léčivy či hormony – takzvanými mikropolutanty. „V úpravnách pitné vody je dokážeme odstranit. Ve vyčištěných odpadních vodách, které se u nás pro výrobu pitné ani užitkové vody zatím prakticky nepoužívají, ale zůstávají,“ dodal hydrochemik.

Výzkum financovaný prémií tak Pivokonský, zároveň ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV, zacílí třeba na detailní analýzu mikropolutantů a hledání nových cest k odstranění toxických látek.

Kmenové buňky zkvalitní lidský život

Lucie Bačáková vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu AV ČR. Pomocí prémie chce se svým týmem rozvíjet výzkum využití kmenových buněk i pokročilých nanomateriálů a materiálů kompatibilních s lidskou tkání, vhodných hlavně pro povrchové vrstvy implantátů.

V případě vývoje náhrad cév a srdečních chlopní chce vědkyně hledat možnosti přípravy kmenových buněk hlavně v buňkách podkožního tuku dostupných málo invazivní liposukcí. Bačáková se chce také zaměřit na zásadní problém cévní chirurgie – absenci dlouhodobě funkčních biologických cévních náhrad o průměru šest a méně milimetrů.

Poznání minulosti pomůže budoucnosti

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV zkoumá pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace a hledá v nich příčiny nynější genetické diverzity. Podílí se i na mezinárodních výzkumech evoluce člověka v subsaharské Africe a jeho šíření do Eurasie.

Jádrem Černého nynějšího projektu se stal Sahel, kde zkoumá populační historii a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců. Na vztahy skupin měla velký vliv klimatická změna a výzkum podle Černého může přinést i odpovědi na některé otázky a problémy současnosti.

Oceněné vybírá předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová s pomocí mezinárodní poradní komise. Grant slouží k pokrytí nákladů spojených s výzkumem, včetně nákupu vybavení a výplaty mezd. Prémii akademie poprvé udělila v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 6 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 8 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled