Čína dokončila svou kosmickou stanici. V úterý se k ní připojil vědecký modul

Čína v pondělí vyslala poslední, třetí modul k vesmírné stanici Tchien-kung. Skončilo tím desetiletí budování stanice, na níž chce mít Čína trvale posádku. Modul se ke stanici připojil v úterý brzy ráno místního času, tedy v pondělí večer SEČ, uvedla čínská média.

Modul Meng-tchien odstartoval ke stanici v pondělí odpoledne místního času (8:39 SEČ) z kosmického střediska v Chaj-nanu za přítomnosti davu amatérských fotografů a zájemců o vesmír.

Meng-tchien dorazil ke stanici po třináctihodinovém letu. Jsou na ní nyní tři astronauti – dva muži a žena. Jsou tam od června a mají za úkol dokončit kompletaci stanice a provést výzkumy; mají za sebou už také výstup do volného vesmíru. Příští měsíc má ke stanici zamířit loď s nákladem, noví astronauté pak v prosinci. Podle AP je na stanici prostor pro šestičlennou posádku.

Tchien-kung tak získala konečnou podobu ve tvaru písmena T. Po připojení 32tunového Meng-tchienu nyní čínská orbitální stanice váží 66 tun, tedy zlomek váhy ISS. Ta je na oběžné dráze Země od roku 1998 a váží okolo 450 tun.

Vědecký výzkum na orbitě

Modul Meng-tchien je vybaven rozšířenou kapacitou pro experimenty na oběžné dráze, včetně osmi výzkumných kabin. Poskytuje vědcům přetlakové prostředí pro provádění vědeckých experimentů ve volném pádu nebo v beztíži, které by na Zemi nebylo možné provádět déle než několik minut.

Experimenty mohou být umístěny i na vnější straně modulů, aby byly vystaveny kosmickému prostředí, kosmickému záření, vakuu a slunečnímu větru. Modul má vlastní přechodovou komoru. 

Modul Meng-tchien
Zdroj: Shanghai Academy of Sciences

Jak informovala agentura AP, čínský vesmírný program řídí čínská armáda. Stanice Tchien-kung proto vzniká bez pomoci jiných států. USA vyřadily Čínu kvůli napojení vesmírného programu na armádu z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Start modulu Meng-tchien
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...