Vědci z Oxfordské univerzity oznámili, že výsledky klinické studie, která testovala novou vakcínu proti covidu-19 podávanou formou spreje, jsou zklamáním. Studie vznikla ve spolupráci s firmou AstraZeneca a byla v ní použita stejná vakcína, která se běžně používá ve formě injekcí.
Nová vakcína proti covidu v testech selhala. Měla se podávat formou spreje
Studie ukázala, že se na sliznici objevila protilátková odpověď jen u menšiny účastníků. A také systémová imunitní reakce na tuto nosem podávanou vakcínu byla výrazně slabší než u stejné očkovací látky podávané tradičně, tedy injekcí. Jediný pozitivní výsledek byl, že vakcína dobrovolníkům nezpůsobovala žádné zdravotní problémy ani komplikace, uvedli výzkumníci v odborném žurnálu eBioMedicine.
Nová oxfordská studie je první, která se věnovala adenovirové vakcíně aplikovatelné pomocí nosního spreje. Její autoři věří, že by takový postup mohl pomoci při očkování, kdy je zapotřebí co nejrychleji vakcinovat velké množství lidí – tedy například kdyby se objevila nějaká nová, více smrtící varianta covidu nebo jiná pandemie. Současně si vědci od očkování přímo do nosu slibují lepší ochranu.
Zastavit virus při vstupu do těla
Cílem tedy bylo vyvolat silnou slizniční imunitu, která zastaví virus už v okamžiku, kdy se pokusí dýchacími cestami vstoupit do těla. „Podávání vakcín do nosu a dýchacích cest je jedním z nejslibnějších způsobů, jak dosáhnout imunity v dýchacích cestách. To by mohlo zastavit mírné infekce covidem a zabránit tak přenosu viru účinněji než injekčními vakcínami,“ uvedl hlavní manažer tohoto vakcinačního programu Adam Ritchie.
„Výhodou je také to, že se tak můžeme vyhnout použití jehly. Spousta rodičů ví, že nosní spreje se už v některých zemích nabízejí školákům pro očkování proti chřipce,“ dodává Ritchie.
Vakcína funguje podobně jako mRNA vakcíny – také ona se snaží dopravit do buněk informace o tom, před čím se má tělo chránit. Tuto informaci v podobě spike proteinu do buněk přenáší oslabená verze viru běžného nachlazení (adenoviru), který byl geneticky upraven tak, aby se nemohl v člověku množit.
Do studie bylo zařazeno třicet zatím neočkovaných lidí. Kromě toho vědci zkoumali možnost využití této nosem podávané vakcíny jako posilovací dávky – to vyzkoušeli u dalších 12 lidí, kteří už dříve dostali standardní dvoudávkové schéma vakcíny injekčně.
Zbývá zodpovědět mnoho otázek
„Nosní sprej se v této studii neosvědčil tak dobře, jak jsme doufali,“ popsali své zklamání autoři. Překvapilo je, jak moc se jejich výsledky lišily od jiných testů podobných očkování v Číně a Indii. „Věříme, že podávání vakcín do nosu a plic zůstává i nadále slibným přístupem, ale tato studie naznačuje, že je pravděpodobné, že se vyskytnou problémy.“
Vědci předpokládají, že hlavní příčinou neúspěchu je fakt, že většinu vakcíny v nosním spreji lidé polknou a ta tak skončí v žaludku. Věří, že by se tomu dalo předejít podáním do plic – právě tuto cestu testovali v Číně.
Další problém spočívá v tom, že věda zatím úplně nerozumí tomu, jak fungují nesmírně složité vztahy mezi různými typy imunitních reakcí v dýchacích cestách a ochranou proti infekci. „Nutně potřebujeme další výzkum, abychom vyvinuli vakcíny, které mohou zablokovat přenos pandemických respiračních virů pomocí bezpečných a praktických způsobů – a to ve velkém měřítku,“ dodal Ritchie.
