Z chutě kapusty se mračí už plody v děloze, zjistil výzkum

Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami. Vědci zjistili, že se to děje už v děloze nenarozeným dětem. Popsali to ve studii, podle níž je u dětí výraz podobný zamračení dvakrát pravděpodobnější, pokud ucítí kadeřávek, než když ochutnají mrkev.

Předchozí studie naznačovaly, že potravinové preference mohou začínat již před narozením a může je ovlivnit i strava matky. Nový výzkum je ale podle jeho autorů první, který se zaměřil přímo na reakce dosud nenarozených dětí na různé chutě.

Autoři studie v odborném časopise Psychological Science uvedli, že v plodové vodě jsou přítomny vůně, které pochází z matčiny stravy. Chuťové pohárky jsou schopny detekovat chemické látky související s chutí od čtrnáctého týdne těhotenství a molekuly pachů od 24. týdne těhotenství.

Aby tým zjistil, zda plod rozlišuje specifické chutě, zkoumal ultrazvukové snímky téměř sedmdesáti těhotných žen ve věku 18 až 40 let ze severovýchodní Anglie, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna skupina měla dvacet minut před ultrazvukovým vyšetřením sníst kapsli s práškovou kapustou a druhá užít kapsli s práškovou mrkví. Všechny ženy byly požádány, aby hodinu před snímkováním nejedly nic jiného.

Autoři výzkumu rovněž zkoumali snímky třiceti žen z archivu, kterým nebyly podány žádné kapsle. Tým poté provedl analýzu celé řady různých pohybů obličeje plodů, včetně kombinací, které připomínaly smích nebo pláč, snímek po snímku. Celkem vědci prozkoumali 180 snímků devětadevadesáti plodů, které byly naskenovány buď ve 32. týdnu těhotenství, 36. týdnu nebo v obou.

Vystaveni kapustě

Autoři studie mimo jiné zjistili, že plody měly výraz podobný pláči přibližně dvakrát častěji, když matka konzumovala kapsli kapusty ve srovnání s kapslí mrkve nebo bez kapsle. Když však matka snědla mrkvovou kapsli, nenarozené děti se dvakrát častěji „usmívaly“ než v případě, když spolkla kapustovou nebo žádnou kapsli.

Spoluautor studie Benoist Schaal z Centra pro chuť a potravní chování na Burgundské univerzitě, řekl, že jasnost výsledků byla překvapivá. „Znamenají, že matka ještě nedojedla, a plod již ví nebo je schopen vnímat, co pozřela,“ vyzdvihl.

Jeho kolegyně Beyza Üstünová dodala, že její tým se nyní snaží prozkoumat reakce dětí na různé chutě po narození. „Doufáme, že uvidíme méně negativních reakcí, pokud byly vystaveny kapustě prenatálně,“ řekla.

Podle vědců by studie také mohla nabídnout užitečný způsob, jak mluvit s těhotnými ženami o tom, co jedí. „Z jiných výzkumů víme, že pokud má matka pestrou stravu, jako je zelenina, ovoce a tak dále, děti jsou mnohem méně vybíravé,“ přiblížila Nadja Reisslandová, která se na studii podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...