Z chutě kapusty se mračí už plody v děloze, zjistil výzkum

Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami. Vědci zjistili, že se to děje už v děloze nenarozeným dětem. Popsali to ve studii, podle níž je u dětí výraz podobný zamračení dvakrát pravděpodobnější, pokud ucítí kadeřávek, než když ochutnají mrkev.

Předchozí studie naznačovaly, že potravinové preference mohou začínat již před narozením a může je ovlivnit i strava matky. Nový výzkum je ale podle jeho autorů první, který se zaměřil přímo na reakce dosud nenarozených dětí na různé chutě.

Autoři studie v odborném časopise Psychological Science uvedli, že v plodové vodě jsou přítomny vůně, které pochází z matčiny stravy. Chuťové pohárky jsou schopny detekovat chemické látky související s chutí od čtrnáctého týdne těhotenství a molekuly pachů od 24. týdne těhotenství.

Aby tým zjistil, zda plod rozlišuje specifické chutě, zkoumal ultrazvukové snímky téměř sedmdesáti těhotných žen ve věku 18 až 40 let ze severovýchodní Anglie, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna skupina měla dvacet minut před ultrazvukovým vyšetřením sníst kapsli s práškovou kapustou a druhá užít kapsli s práškovou mrkví. Všechny ženy byly požádány, aby hodinu před snímkováním nejedly nic jiného.

Autoři výzkumu rovněž zkoumali snímky třiceti žen z archivu, kterým nebyly podány žádné kapsle. Tým poté provedl analýzu celé řady různých pohybů obličeje plodů, včetně kombinací, které připomínaly smích nebo pláč, snímek po snímku. Celkem vědci prozkoumali 180 snímků devětadevadesáti plodů, které byly naskenovány buď ve 32. týdnu těhotenství, 36. týdnu nebo v obou.

Vystaveni kapustě

Autoři studie mimo jiné zjistili, že plody měly výraz podobný pláči přibližně dvakrát častěji, když matka konzumovala kapsli kapusty ve srovnání s kapslí mrkve nebo bez kapsle. Když však matka snědla mrkvovou kapsli, nenarozené děti se dvakrát častěji „usmívaly“ než v případě, když spolkla kapustovou nebo žádnou kapsli.

Spoluautor studie Benoist Schaal z Centra pro chuť a potravní chování na Burgundské univerzitě, řekl, že jasnost výsledků byla překvapivá. „Znamenají, že matka ještě nedojedla, a plod již ví nebo je schopen vnímat, co pozřela,“ vyzdvihl.

Jeho kolegyně Beyza Üstünová dodala, že její tým se nyní snaží prozkoumat reakce dětí na různé chutě po narození. „Doufáme, že uvidíme méně negativních reakcí, pokud byly vystaveny kapustě prenatálně,“ řekla.

Podle vědců by studie také mohla nabídnout užitečný způsob, jak mluvit s těhotnými ženami o tom, co jedí. „Z jiných výzkumů víme, že pokud má matka pestrou stravu, jako je zelenina, ovoce a tak dále, děti jsou mnohem méně vybíravé,“ přiblížila Nadja Reisslandová, která se na studii podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 5 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...