Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji – vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.
Dvanáct bilionů dolarů – to je částka, kterou by svět mohl ušetřit, kdyby se mu podařilo přejít na systém bez spalování fosilních paliv, ve srovnání se současným stavem jejich využívání.
Výzkum ukazuje scénář, který je výhodný pro všechny strany a v němž rychlý přechod na čistou energii vede k nižším nákladům na energetický systém než ten založený na fosilních palivech. A současně poskytuje více energie světové ekonomice a rozšiřuje přístup k energii pro více lidí.
Rychlý přechod – dobrý přechod
Scénář „rychlého přechodu“ ukazuje reálně možnou budoucnost energetického systému bez fosilních paliv přibližně do roku 2050. Světový energetický systém by ale přitom dokázal lidstvu poskytovat o 55 procent více energie než dnes. Ve studii je založený na energetickém mixu složeném ze solární energie, větrné energie, baterií, elektrických vozidel a čistých paliv, jako je například „zelený“ vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny.
Hlavní autor studie Rupert Way tvrdí: „Předchozí modely předpovídaly vysoké náklady na přechod na bezuhlíkovou energetiku a tím odrazovaly společnosti od investic a znervózňovaly vlády při plánování pravidel, která by urychlila přechod na novou energetiku a snížila závislost na fosilních palivech. Náklady na čistou energii ale v posledním desetiletí prudce klesly – a to mnohem rychleji, než tyto modely předpokládaly.“
Podle něj nejnovější výzkum ukazuje, že rozšiřování těchto klíčových zelených technologií bude i nadále snižovat jejich cenu. „Čím rychleji budeme postupovat, tím více ušetříme. Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie je nyní nejlepší volbou nejen pro planetu, ale i pro náklady na energii,“ doplňuje vědec.
Jak na to přišli?
Výzkumníci analyzovali tisíce scénářů nákladů tohoto energetického přechodu, vycházeli přitom z hlavních energetických modelů a použili údaje za 45 let o ceně nákladů na solární energii, 37 let nákladů na větrnou energii a 25 let pro bateriová úložiště. Zjistili, že skutečné náklady na solární energii klesaly dvakrát rychleji než nejambicióznější projekce v těchto modelech. A to znamená, že za posledních 20 let starší modely silně nadhodnotily budoucí náklady na klíčové technologie pro čisté energie.
„Existuje rozšířená a mylná představa, že přechod na čistou, zelenou energii bude bolestivý, nákladný a bude pro nás všechny znamenat oběti – ale to prostě není pravda,“ říká profesor Doyne Farmer, který vedl tým studie v Institutu pro nové ekonomické myšlení na Oxford Martin School. „Náklady na obnovitelné zdroje energie mají už několik desetiletí klesající tendenci. V mnoha situacích jsou již nyní levnější než fosilní paliva a náš výzkum ukazuje, že v následujících letech budou levnější než fosilní paliva téměř ve všech oblastech použití. A pokud přechod urychlíme, budou levnější ještě rychleji. Úplné nahrazení fosilních paliv čistou energií do roku 2050 nám ušetří biliony.“
Studie ukazuje, že náklady na klíčové technologie skladování energie, jako jsou baterie a elektrolýza vodíku, pravděpodobně také výrazně klesnou. A mezitím náklady na jadernou energii v posledních pěti desetiletích stále rostly. Podle Farmera je tedy velmi nepravděpodobné, že by byla cenově konkurenceschopná, když stále klesají náklady obnovitelných zdrojů i skladování elektřiny.
Fosilní paliva způsobují nejistotu
Profesor Farmer doplňuje: „Svět čelí současně inflační krizi, krizi národní bezpečnosti a klimatické krizi. Jsou způsobené naší závislostí na drahých, nejistých, znečišťujících fosilních palivech s nestabilními cenami. Tato studie ukazuje, že odvážné plány, které by co nejrychleji dramaticky urychlily přechod na čistou energii, jsou nejen naléhavě nutné z klimatických důvodů, ale mohou světu také ušetřit biliony budoucích nákladů na energii a zajistit nám čistší, levnější a energeticky bezpečnější budoucnost.“
Od ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly náklady na fosilní energii, což způsobilo inflaci na celém světě. Tato studie provedená ještě před současnou krizí tyto výkyvy zohledňuje na základě více než stoletých údajů o cenách fosilních paliv. Současná energetická krize podtrhuje závěry této studie a ukazuje, jaká rizika přináší pokračující závislost na drahých a nejistých fosilních palivech, doplňují autoři.
