Brněnští vědci popsali nový mechanismus sestřihu RNA. Může se uplatnit v medicíně

Zatím neznámý mechanismus řídící sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity – studie vyšla v časopise Nature. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Sestřih provádí takzvaný spliceozom – buněčný stříhací stroj, který má za úkol odstranit „odpadní“ část z nově vytvořeného vlákna RNA. A při sestavování a aktivaci spliceozomu a při regulaci sestřihu hraje ústřední roli protein zvaný CDK11. Blažkův tým prokázal, že konkrétní protinádorová molekula OTS964 cílí výhradně na protein CDK11, a ovlivňuje tak proces sestřihu.

„Prokázali jsme ústřední roli CDK11 při sestavování spliceozomu a při regulaci sestřihu a také to, že molekula OTS964 působí jako inhibitor CDK11, který potlačuje aktivaci spliceozomu, a ovlivňuje tak celý proces sestřihu,“ popsal Blažek v tiskové zprávě.

  • Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil. Je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace. V mnoha ohledech je podobná deoxyribonukleové kyselině (DNA).

Spliceozom si člověk může představit jako filmový stříhací stroj, který z původního filmu cíleně vystřihne nepoužitelný materiál, v případě RNA takzvané introny, a vyčištěnou verzi filmu pošle režisérovi. Proces řídí spliceozom, který prochází přesně regulovaným sestavováním.

„Charakterizovali jsme nový mechanismus a objevili jsme nový nástroj, který dokáže s tímto mechanismem manipulovat. Regulace sestřihu prostřednictvím CDK11 by mohla mít i terapeutický potenciál a otevírá dveře pro budoucí studie CDK11 a dalších rolí, které by mohla tato kináza hrát v sestřihu RNA a genové expresi,“ doplnil Blažek.

Na studii spolupracovali odborníci různých specializací a z vícero států. Vedle Čechů svými znalostmi přispěli experti z pracovišť v Německu, Británii a Španělsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 18 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 20 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...