Zřejmě největší dinosaurus Evropy se našel na portugalské zahrádce

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Vykopávky na zahradě ve městě Pombal začaly už v roce 2017, kdy si její majitel všiml kusů zkamenělých kostí a kontaktoval vědce z Lisabonské univerzity. Tento měsíc pak podle deníku Guardian španělští a portugalští paleontologové začali odkrývat obratle a žebra, které podle jejich mínění patří brachiosaurovi, jednomu z nejtěžších suchozemských živočichů všech dob.

„Podobný nález všech žeber zvířete není obvyklý, tím spíše v této poloze, která zachovává jejich původní anatomické umístění,“ sdělila Elisabete Malafaiová z Lisabonské univerzity.

Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.

Brachiosaurus vážil několik desítek tun, měl vzpřímený krk, čímž se podobal dnešní žirafě. Přední nohy měl vyšší než zadní a i s krkem měřil asi 12 metrů. Zřejmě se také podobně jako žirafy živil, protože bez problémů dosáhl do korun stromů.

Vědci také pracují s možností, že žil většinu života ve vodě – byl totiž tak těžký, že mu voda mohla pomáhat jeho tělo nadnášet, nicméně tato hypotéza zpopularizovaná slavným obrazem Zdeňka Buriana je už spíše opouštěná. Kostry brachiosaurů byly dosud nalezeny v Severní Americe, v Tanzanii, Alžírsku nebo Portugalsku.

Vizualizace brachiosaura
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...