Zřejmě největší dinosaurus Evropy se našel na portugalské zahrádce

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Vykopávky na zahradě ve městě Pombal začaly už v roce 2017, kdy si její majitel všiml kusů zkamenělých kostí a kontaktoval vědce z Lisabonské univerzity. Tento měsíc pak podle deníku Guardian španělští a portugalští paleontologové začali odkrývat obratle a žebra, které podle jejich mínění patří brachiosaurovi, jednomu z nejtěžších suchozemských živočichů všech dob.

„Podobný nález všech žeber zvířete není obvyklý, tím spíše v této poloze, která zachovává jejich původní anatomické umístění,“ sdělila Elisabete Malafaiová z Lisabonské univerzity.

Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.

Brachiosaurus vážil několik desítek tun, měl vzpřímený krk, čímž se podobal dnešní žirafě. Přední nohy měl vyšší než zadní a i s krkem měřil asi 12 metrů. Zřejmě se také podobně jako žirafy živil, protože bez problémů dosáhl do korun stromů.

Vědci také pracují s možností, že žil většinu života ve vodě – byl totiž tak těžký, že mu voda mohla pomáhat jeho tělo nadnášet, nicméně tato hypotéza zpopularizovaná slavným obrazem Zdeňka Buriana je už spíše opouštěná. Kostry brachiosaurů byly dosud nalezeny v Severní Americe, v Tanzanii, Alžírsku nebo Portugalsku.

Vizualizace brachiosaura
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 2 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 4 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 5 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 8 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026
Načítání...