V Číně kvantově propojili dva počítače na 12 kilometrů. Otevírá to cestu ke kvantovému internetu

Čínští vědci dokázali propojit dva kvantové počítače pomocí takzvaného propletení částic. Využili složitý fyzikální jev, aby dokázali teleportovat informaci z jednoho do druhého.

Kvantové počítače jsou jedním z nejperspektivnějších směrů dalšího vývoje výpočetní techniky. Díky své povaze by byly v mnoha typech úkolů výrazně rychlejší, a mohly by tedy řešit složitější úkoly a problémy. Nejvíce by se uplatnily, kdyby se podařila vytvořit nějaká obdoba dnešního internetu, ale kvantového. 

Ten by mohl lidstvu otevřít množství kvantových technologií pro běžný život – od prakticky neomezené komunikace na libovolnou vzdálenost, přes možnost sdílet výkony mnoha kvantových počítačů po celém světě až po dnes ještě nepředstavitelné aplikace. To je sice zatím jen sen, ale nový úspěšný experiment vědců z Čínské univerzity vědy a techniky a Jinanského institutu kvantové technologie ukazuje, že možná zase ne až tak vzdálený.

V odborném časopise Physical Reviews Letters totiž popsali, že se jim podařilo pomocí takzvaného kvantového propletení propojit dvě zařízení, která od sebe byla vzdálená 12,5 kilometru – a to v běžném městském prostředí. „Roku 2020 jsme publikovali článek, ve kterém jsme ukázali provázání dvou kvantových pamětí prostřednictvím 50 kilometrů dlouhého optického kabelu,“ uvedl pro odborný server Phys.org jeden z autorů výzkumu Xiao-Hui Bao. „V tomto starším experimentu byly ale obě dvě paměti, které jsme použili, umístěny v rámci jedné laboratoře, a nebyly tedy na sobě vlastně úplně nezávislé. Dalším krokem v našem výzkumu bylo fyzicky je osamostatnit a položit mezi ně nějakou velkou reálnou vzdálenost.“

Ve svém experimentu Bao a jeho kolegové založili dva kvantové uzly na různých místech v městském prostředí a umístili je od sebe ve vzdálenosti 12,5 kilometru. V prvním uzlu, označeném jako uzel A, zapletli první kvantovou paměť pomocí jediného fotonu. Tento jediný foton pak poslali do uzlu B a uložili do druhé kvantové paměti. „Tímto způsobem jsme dokázali propojit dvě vzdálené kvantové paměti,“ vysvětlil Bao. 

Co je to kvantové propletení

Kvantové propletení je fenomén, který se jen špatně vysvětluje – o to víc, že ani vědci se zatím nejsou schopní shodnout na tom, jak vlastně funguje. Vědí ale, že existuje. Zjednodušeně řečeno se mohou dvě částice natolik provázat a propojit, že potom stačí ovlivňovat nějak jednu z nich a ona pak okamžitě předá informace té druhé. Reálně to ve skutečném světě vypadá, jako by došlo k teleportaci jedné z částic rychlostí větší, než je rychlost světla. 

O vysvětlení tohoto fenoménu se snaží spousta vědců, možných teorií a hypotéz jsou desítky, ale skutečné vysvětlení chybí, právě proto, jak moc se tento jev liší od čehokoliv, co funguje v normálním světě. Za v podstatě šílený a nevysvětlitelný ho považoval už Albert Einstein.

Pomalá cesta ke kvantovému internetu

Některé předchozí studie sice prokázaly kvantová spojení na velké vzdálenosti, ale týkaly se především přenosu zapletených fotonů. Naproti tomu Bao a jeho kolegové vytvořili už v prvním experimentu s optickým kabelem propletení mezi dvěma kvantovými paměťovými zařízeními na bázi atomů. V budoucnu by rádi to stejné vyzkoušeli i s přenosem bezdrátovým.

To by podle nich mohlo umožnit spojení mezi několika různými uzly – a právě to je zásadní požadavek pro vytvoření spolehlivých kvantových počítačových sítí. „Hlavním úspěchem naší nedávné práce je, že jsme provedli nejdelší provázání pomocí kvantových pamětí,“ řekl Bao. „A to je základ pro budování kvantových sítí a kvantového internetu.“

Autoři považují svou práci za důležitý úspěch, takže chtějí ve výzkumu pokračovat. Rádi by v další sérii experimentů zvýšili spolehlivost přenosu a také později rozšířili počet uzlů ze dvou na více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 6 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...