Zemřel James Lovelock, otec hypotézy Gaia. Odešel v den svých 103. narozenin

Klimatolog James Lovelock zemřel v úterý doma obklopen svými blízkými, uvedla jeho rodina. Vědec se proslavil svou teorií, podle níž je Země samoregulujícím se společenstvím organismů.

Lovelock byl jedním z nejuznávanějších nezávislých britských vědců. Pracoval nejraději sám a v tomto jednočlenném týmu se věnoval analýzám klimatu a vývoje planety – a také rád předvídal nejrůznější scénáře vývoje.

Nejvíce se proslavil hypotézou Gaia. Ta předpokládá, že život na Zemi je samoregulující se společenství organismů, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují své okolí. Před dvěma lety pak prohlásil, že biosféra se nachází v posledním procentu svého života.

Deník The Guardian k jeho významu uvedl: „Bez Lovelocka by ekologická hnutí na celém světě začala později a vydala by se zcela jinou cestou. V šedesátých letech dvacátého století jeho ultrasenzitivní detektor zachycující elektrony poprvé odhalil, jak se toxické chemikálie plíživě dostávají do vzduchu, který dýcháme, do vody, kterou pijeme, a do půdy, v níž pěstujeme potraviny. Jako první potvrdil přítomnost fluorovaných uhlovodíků ve stratosféře a vydal jedno z prvních varování, že ropné produkty destabilizují klima a poškozují mozky dětí.“

„Jasněji než kdokoli z jeho kolegů také varoval před nebezpečím, které lidstvo představuje pro mimořádnou síť vztahů, díky nimž je Země v našem vesmíru jedinečně živá,“ píše deník.

Propagátor opatření v oblasti klimatu

O úmrtí Lovelocka v den jeho 103. narozenin informovala rodina. „Světu byl znám především jako průkopník vědy, klimatický prorok a tvůrce teorie Gaia. Pro nás byl ale hlavně milujícím manželem a skvělým otcem s bezmezným smyslem pro zvídavost, rošťáckým smyslem pro humor a vášní pro přírodu.“

Rodina dodala, že poslední část života Lovelock prožil v klidu a až do posledních okamžiků aktivně: „Ještě před šesti měsíci byl schopen procházet se po pobřeží nedaleko svého domova v Dorsetu a účastnit se rozhovorů, ale po těžkém pádu na začátku tohoto roku se jeho zdravotní stav zhoršil.“

Lovelock se celý život snažil prosazovat a propagovat nejrůznější opatření v oblasti klimatu. Předběhl v tom svou dobu, protože to dělal celé desítky let předtím, než se environmentální a klimatická krize stala známým tématem. V době, kdy zemřel, už ale nevěřil, že existuje naděje, jak se vyhnout některým z nejhorších dopadů klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...