Webbův teleskop zachytil galaxii starou přes 13 miliard let

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Galaxie známá jako GLASS-z13 pochází z doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku, je tedy asi o sto milionů let starší než cokoli, co astronomové mohli sledovat doposud, řekl agentuře AFP Rohan Naidu z Harvardského centra pro astrofyziku. „Zřejmě se díváme na nejvzdálenější hvězdy, které kdy kdo viděl,“ dodal.

Čím vzdálenější objekty od nás jsou, tím déle trvá, než k nám jejich světlo dorazí, a pohled do vzdáleného vesmíru tak vlastně umožňuje nahlédnout nejen do hloubky prostoru, ale i času.

Podle Naidua GLASS-z13 určitě existovala v nejranější éře vesmíru, ale její přesné stáří zůstává neznámé, mohla totiž vzniknout kdykoli během prvních 300 milionů let po Velkém třesku. 

Informace o galaxii GLASS-z13 pocházejí z prvních dat pořízených přístrojem NIRcam na palubě Webbova dalekohledu. Ten pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Při převodu z infračerveného do viditelného spektra galaxie vypadá spíš jako jedna hvězda – jako červená skvrna s bílou barvou ve svém středu.

Nečekaná zjištění

Naidu a jeho pětadvacetičlenný tým astronomů z celého světa informovali o objevu v odborném časopise, zatím ale jejich studie neprošla recenzním řízením. Podle expertů na astronomii je ale práce skvělá: „Astronomické rekordy se už hroutí a další se otřásají,“ napsal na Twitteru vedoucí výzkumu NASA Thomas Zurbuchen. „Ano, většinou jásám, až když vědecké výsledky projdou recenzním řízením. Ale tohle vypadá velmi slibně,“ dodal. 

Naidu doplnil,  že k velmi podobným výsledkům dospěl i další tým astronomů pod vedením Marca Castellana, který pracoval na stejných datech.

Výsledky jsou sice slibné, ale vycházejí z velmi neúplných dat – tým chce proto požádat o přístup k dalších měřením. Některá zjištění jsou totiž dost nečekaná. Například galaxie má hmotnost miliardy Sluncí, což je „potenciálně velmi překvapivé, a opravdu tomu nerozumíme, vzhledem k tomu, jak brzy po Velkém třesku vznikla,“ řekl Naidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...