Bakterie se naučily odolávat antibiotikům, takže tyto léky ztrácejí svou sílu. V přírodě ale existuje více látek, které mohou fungovat podobně. Nadějný výzkum, který testuje chemikálie ze zeleniny, vznikl v Izraeli. Vědci zde vyzkoušeli přírodní chemikálii k hojení ran a ve srovnání s léčbou antibiotiky docílili výsledku za poloviční dobu.
Izraelský výzkum chce nahradit antibiotika látkou z brokolice a květáku. V testech už byla účinnější
Výzkum se prováděl na vepřích a vědci doufají, že se jim podaří najít složení látky, která bude využitelná také u lidí. Výsledek studie vyšel v odborném časopise Pharmaceutics.
Studie se prováděla na Ben Gurionově univerzitě. Využila látku na bázi diindolylmetanu (DIM), který se v přírodě nachází v zelenině, jako je brokolice, růžičková kapusta nebo květák. Izraelští vědci studovali vliv DIM na bakterie a zjistili, že látka jejich vývoji dobře brání.
Léčivý balzám z květáku
K výzkumu byla použita prasata, z nichž každé mělo několik zranění. Část jich dostala antibiotika, část syntetickou formu DIM. Rány u zvířat léčených antibiotiky se zacelily za deset dní, ve druhém případě, kdy se použila mast na bázi DIM, už za pět dní.
Profesor Ariel Kušmaro nejen vyvíjí mast použitelnou u zraněných zvířat, ale snaží se také zjistit, zda by mělo přínos i to, kdyby se látka DIM přidávala do potravy.
„Antibiotika zabijí vrstvu bakterií na ráně. Roste nová tkáň, ale zároveň tam i máte mrtvou tkáň a mrtvé bakterie. V případě DIM bakterie nezabijete, ale není ani mrtvá tkáň a mrtvé bakterie, takže je zacelování rychlejší,“ popsal Kušmaro.
Možná náhrada antibiotik?
Jeho tým chce dospět k testování DIM na zranění u lidí a zahájit nový přístup v lidské medicíně. „Je to bod obratu, nový koncept protibakteriální léčby,“ řekl. I když jde o přístup zcela odlišný od antibiotik, může se podle něj stát základem léčby bakteriálních infekcí podobně, jak je to nyní v případě antibiotik.
DIM narušuje komunikaci mezi bakteriemi stejně, jako je to u rušičky radiového signálu. „Bakterie spolu komunikují pomocí chemických signálů. Blokováním nebo narušením jejich komunikace je izolujete jednu od druhé. Právě při této komunikaci vznikají chorobné zárodky, takže bez kontaktu mezi bakteriemi budou méně chorobné a méně odolné proti imunitnímu systému,“ vysvětlil Kušmaro.
Rušení komunikace mezi bakteriemi vyvolává ve vědeckém světě stále větší zájem a Kušmaro věří, že jeho výzkum bude přínosem. On a jeho kolegové Karina Golbergová a Robert Marks si myslí, že látka na bázi DIM použitelná pro zvířata dostane povolení do pěti let.
DIM se už nyní používá při léčbě některých druhů rakoviny, ale vývoj nového využití bude dlouhý a Kušmaro si myslí, že potrvá přes deset let, než bude povolena látka pro lidi.
