Izrael začne jako první na světě doplňovat jezero odsolenou vodou z moře

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Podzemní potrubí spojující jezero a moře o délce 13 kilometrů buduje národní vodohospodářská společnost Mekorot a hotovo má být do konce roku. V prvním čtvrtletí příštího roku – po několikatýdenních testech – je naplánováno spuštění. Potrubí jezero propojí s infrastrukturou navázanou na pět odsolovacích továren na břehu Středozemního moře.

Voda bude do jezera sváděna potokem Calmon, který do jezera vtéká poblíž kibucu Ginosar u severozápadního břehu.

Galilejské jezero ze satelitu
Zdroj: Wikimedia Commons

Dosud provedené vědecké testy ukazují, že by odsolená voda neměla významným způsobem ovlivnit místní ekosystém a měla by umožnit udržet stabilní hladinu vody. Gideon Gal, který vede limnologickou laboratoř, kde se část testů prováděla, řekl, že existují „určité obavy a že by si všichni přáli, aby se to dělat nemuselo“. „Když ale posuzujete výhody a nevýhody, pak myslím, že ty první převažují nad druhými,“ sdělil.

  • Limnologie je věda o kontinentálních vodních útvarech s pomalou výměnou vody. Jedná se především o jezera a přehrady.

Výstavba potrubí přijde na 900 milionů šekelů (6,2 miliardy korun) a rozhodlo se o ní po letech katastrofálního sucha z období 2013 až 2018. Hladina jezera se tehdy snížila na historické minimum. Po deštích z minulých dvou zim se hladina dočasně znovu zvedla, letos v lednu dosahovala poprvé za minulé tři dekády 32 centimetrů pod maximální kapacitu.

V době klimatických změn se ale očekává ubývání srážek, přičemž spotřeba vody stoupá. Izrael chce připojit vesnice na severu země, které mají nyní vláhu jenom z podzemí a potoků. Smlouvy ho také zavazují dodávat ročně 100 milionů kubických metrů vody Palestincům, loni se dohodl na zdvojnásobení dodávek vody do Jordánska na 50 milionů kubických metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 13 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 14 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 16 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...