Chronický únavový syndrom trápí desetitisíce Čechů

Chronický únavový syndrom (CFS) je stále ještě stigmatizovanou nemocí, a to přesto, že se v populaci vyskytuje často. Spousta nemocných ani neví, že touto chorobou trpí, protože jim nebyla diagnostikována.

Celé stovky let si spousta lidí musela vyslechnout, že jsou líní. Patřil mezi ně i Šimon Procházka, kterého první problémy postihly na jaře roku 2019. Do té doby zdravý student plný energie se nakazil běžnou virózou. I poté, co nemoc sama odezněla, neodešly její příznaky – a trvá to prakticky dodnes, dlouhé tři roky.

Narazil na klasickou bariéru, která potká většinu lidí s chronickým únavovým syndromem. Obešel spoustu specialistů, kteří ho vyšetřili, ale žádný z expertů na jednotlivé obory nenašel nic zvláštního – student byl z jejich pohledu zdravý. „Propustili mě vždy s tím, že vlastně nevědí, co se mnou. Diagnóza pak přišla až po několika letech,“ popisuje Procházka.

  • Celosvětově se 12. května připomíná takzvaný MillionsMissing Day, tedy den upomínky milionů pacientů, které onemocnění ME/CFS vyřadilo z běžného života. Tyto pacienty si různé organizace v řadě zemí světa připomínají vystavením bot s jmenovkami.

Příznaky nemoci, kterou mu lékaři roky nedokázali identifikovat, mu ale změnily život naruby. „Pro člověka, který žije normálním zdravým životním stylem, studuje, chodí do práce, to byla velká změna. Stala se ze mě troska, která je většinu dne doma a leží v posteli,“ vzpomíná Procházka. „V tomhle lockdownu žiju už třetí rok. Nemít podporu své rodiny a okolí, nevím, co by se dělo.“

Trápí ho celá řada problémů: únava, bolest svalů a kostí, ale třeba i takzvaná ortostatická intolerance – Šimon není schopen delší dobu sedět nebo stát. A kromě toho je s CFS spojena i řada potíží psychických, jako je horší soustředěnost nebo duševní vyčerpání. „Já se s tím už budím,“ popisuje Šimon Procházka.

18 minut
Chronický únavový syndrom: rozhovor s pacientem
Zdroj: ČT24

Nepomáhá proti tomu nic – vyzkoušel jak klasickou západní medicínu, tak i východní alternativy, ale úleva nepřichází. „Běžný den, říkám to trošku s nadsázkou, u mě vypadá takhle: ráno vstanu, začnu s nicneděláním, potom si odpočinu a odpoledne se vyspím, abych mohl večer spát.“

Šimon Procházka sice nemůže žít plnohodnotný život, ale snaží se lidem, kteří trpí stejným problémem, pomáhat. Proto společně s kamarádem založil roku 2020 organizaci Neúnavní. „Poslání je jednoduché – chtěli bychom zlepšit situaci pacientů s chronickým únavovým syndromem.“ Zkoušejí to například přes terapeutické skupiny, kde zkušení terapeuti pomáhají nemocným s drobnostmi, které změnit mohou – například se spánkovým režimem.

Historie CFS

Teprve na konci dvacátého století pomohl vývoj vědeckého poznání pochopit, že opravdu nejde o lenost, ale o nemoc. Jako první na to upozornili specialisté z amerických federálních zdravotnických institucí, kteří tomuto složitému zdravotnímu problému dali i jméno – chronický únavový syndrom (CFS).

CFS je ale stále do značné míry stigmatizovaný a rozporuplný – řada lékařů totiž jeho existenci dlouhodobě popírala, ale jinde zase naopak nemocní vyhrávali precedentní soudní spory. I to přimělo v letech 1995 až 1998 americký kongres, aby dal na výzkum CFS téměř 23 milionů dolarů. Od té doby se věda o tomto fenoménu dozvěděla mnohem víc. Lékaři už dokonce některým pacientům dokážou pomáhat.

Co je CFS

Podle moderní vědy představuje CFS chorobný stav jednoznačně multidisciplinární povahy, přesahující svými projevy do řady odborností, zvláště klinické imunologie, neurologie, revmatologie, endokrinologie, gynekologie, psychologie a psychiatrie. Oficiální definice podle Světové zdravotnické organizace řadí CFS mezi nemoci nervové soustavy pod kódem G93.3 jako postvirový syndrom únavy (myalgická encefalomyelitida).

Přestože pohledů je stále mnoho, postoj, na němž se většina expertů shodne, říká, že se jedná o různorodou skupinu stavů s různými příčinami a relativně stejným projevem a klinickým obrazem. Někdy se dá příčina najít a pak léčit – to je zejména případ nejrůznějších zánětů, povirových stavů i primárně psychických problémů. „Máme spoustu chronických onemocnění, u nichž je únava vedlejším důsledkem,“ vysvětluje lékař Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pokud nenajdeme základní nemoc a pacient trpí syndromy souvisejícími s únavou, máme chronický únavový syndrom.“ 

13 minut
Chronický únavový syndrom, rozhovor s lékařem
Zdroj: ČT24

Velmi často podle Pluhaře je začátek podobný – lidé hlásí tuto dlouhodobou únavu velice často poté, co prodělají nějakou virózu, v poslední době je to často covid. To velmi přesně odpovídá i případu Šimona Procházky. Chronický únavový syndrom se podle Pluhaře dá odlišit od psychických problémů – u nich často člověku chybí vůle a zájem vykonávat nějakou činnost, zatímco lidé s CFS by chtěli být aktivní, ale nemají na to sílu.

„V České republice nemáme data o tom, jak častý tento syndrom je.“ Podle dat z Velké Británie ale CFS postihuje asi 0,2 až 04, procent populace – v Česku by to bylo asi 20 až 40 tisíc osob. Značně se ale liší průběh. „Většina z těch lidí bude schopná pracovat, ale možná tak desetina má průběh opravdu vážný, kdy se i po krátké procházce musí vzpamatovávat i několik dní,“ doplňuje Pluhař. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 1 hhodinou

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 6 hhodinami

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
před 18 hhodinami

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
včera v 12:03

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
včera v 11:00

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
včera v 06:30

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025

Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?
23. 4. 2025
Načítání...