Ani celoživotní kuřák nemusí dostat rakovinu plic. Vědci vysvětlují, jak se tělo chorobě brání

Kouření zvyšuje riziko rakoviny plic, někdy ale ani celoživotní silný kuřák touto chorobou vůbec neonemocní. Vědci teď popsali mechanismy, jakými se tělo proti vzniku rakoviny brání. Výsledky studie by mohly změnit přístup k predikci a léčbě.

Kouření cigaret je v drtivé většině případů hlavní příčinou rakoviny plic, přesto ale toto onemocnění vzniká jen u menšiny kuřáků. Studie vedená vědci z Albert Einstein College of Medicine, která vyšla v časopise Nature Genetics, naznačuje, že někteří kuřáci mohou mít robustní mechanismy, které je chrání před rakovinou plic tím, že omezují mutace. Tato zjištění by mohla pomoci podle autorů výzkumu rozpoznat kuřáky, u nichž je riziko onemocnění zvýšené, a proto je třeba je obzvláště pečlivě sledovat.

„Mohl by to být důležitý krok směrem k prevenci a včasnému odhalení rizika rakoviny plic a odklon od toho, jak v současnosti nasazujeme obrovské zdroje k boji s pozdními stádii onemocnění, kdy dochází k většině výdajů na zdravotní péči a utrpení,“ věří spoluautor studie Simon Spivack z Einsteinovy univerzity a pneumolog v Montefiore Health System.

Za rakovinu mohou mutace

Dlouho se předpokládalo, že kouření vede ke vzniku rakoviny plic tím, že vyvolává mutace DNA v normálních plicních buňkách. „To se však až do naší studie nikdy nepodařilo prokázat, protože neexistoval způsob, jak přesně kvantifikovat mutace v normálních buňkách,“ vysvětluje další spoluautor studie Jan Vijg.

Vědcům se podařilo tuto překážku překonat před několika lety tím, že vyvinuli vylepšenou metodu sekvenování celých genomů jednotlivých buněk.

Metody sekvenování celých genomů jednotlivých buněk mohou vnášet sekvenační chyby, které je těžké odlišit od skutečných mutací, což znamená závažný nedostatek při analýze buněk obsahujících vzácné a náhodné mutace. Vijg tento problém vyřešil už před pěti lety vývojem nové sekvenační techniky nazvané jednobuněčná amplifikace s vícenásobným posunem. Tehdy toto vylepšení publikoval v odborném žurnálu Nature Methods.

Tuto metodu nyní vědci využili k porovnání mutačního prostředí normálních plicních epiteliálních buněk od dvou typů lidí: čtrnácti nekuřáků ve věku 11 až 86 let a devatenácti kuřáků ve věku 44 až 81 let. Buňky byly odebrány pacientům, kteří podstoupili bronchoskopii za účelem diagnostických testů nesouvisejících s rakovinou. „Tyto plicní buňky přežívají léta, dokonce desetiletí, a mohou tak s věkem i kouřením hromadit mutace,“ uvedl Spivack. „Ze všech typů plicních buněk patří k těm, u nichž je největší pravděpodobnost, že se stanou rakovinnými.“

Mutace způsobené kouřením

Vědci zjistili, že mutace se s věkem hromadí i v plicních buňkách nekuřáků, ale výrazně více jich objevili v buňkách kuřáků. „To experimentálně potvrzuje, že kouření zvyšuje riziko rakoviny plic tím, že zvyšuje množství mutací, přesně jak se dříve předpokládalo,“ řekl Spivack. „To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč tak málo nekuřáků onemocní rakovinou plic, tato nemoc se ale objevuje až u dvaceti procent celoživotních kuřáků.“

Studie dále zjistila, že počet buněčných mutací zjištěných v plicních buňkách rostl přímočaře s počtem let kouření – a stejně tak se zvyšovalo i riziko vzniku rakoviny plic. Zajímavé však je, že nárůst počtu buněčných mutací se zastavil po 23 letech kouření.

„Nejtěžší kuřáci neměli nejvyšší mutační zátěž,“ popisuje Spivack. „Naše údaje naznačují, že tito lidé mohli navzdory silnému kouření přežít tak dlouho, protože se jim podařilo potlačit další hromadění mutací. Toto vyrovnávání mutací mohlo být způsobeno tím, že tito lidé měli velmi kvalitní systémy pro opravu poškození DNA nebo detoxikaci cigaretového kouře.“

Tento nečekaný výsledek vedl vědce ke změně pohledu na rakovinu i na další výzkum. „Chtěli bychom teď vyvinout nové testy, které by dokázaly měřit schopnost opravovat DNA nebo detoxikovat, což by mohlo nabídnout nový způsob hodnocení rizika vzniku rakoviny plic,“ dodává Vijg. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 1 hhodinou

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 23 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026
Načítání...