Řadu dosud neznámých staveb se podařilo objevit týmu polských a peruánských archeologů v komplexu rozlehlého naleziště Machu Picchu. Tyto stavby byly dosud ukryté hluboko v peruánské džungli a zahalené pod hustým listovím.
Podobné objevy jsou stále častější díky kombinaci dvou technologií: laserů, které dokážou „vidět“ i přes takové překážky, jako je například hustá vegetace, a dronů, které archeologům pomáhají prozkoumat jinak nepřístupná místa.
Podle studie zveřejněné v lednovém čísle časopisu Journal of Archaeological Science vědci na okraji obřadního místa zvaného Chachabamba našli zhruba tucet dosud neznámých staveb ve vzdálenosti necelých pěti kilometrů od hlavních ruin inckého města z patnáctého století.
Lasery vidí pod stromy
Vědci při výzkumu použili technologii LiDAR, což je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. S pomocí této technologie je možné mapovat obrysy objektů. Skenování s pomocí LiDARu se pro vědce stává základním způsobem, jak studovat oblasti, které byly dříve příliš nebezpečné nebo nepřístupné.
V roce 2019 odhalilo laserové skenování obrovskou síť starobylých mayských farem v deštném pralese v Belize. O několik let dříve pomohl LiDAR archeologům odhalit ztracené město v Hondurasu.
Objevy v Machu Picchu, které zahrnují i části vodního systému, který tudy vedl, přinášejí nové poznatky o incké civilizaci a úloze obřadních komplexů v Machu Picchu.
„Do Machu Picchu se mohli dostat jen velmi privilegovaní lidé, protože to bylo velmi zvláštní místo,“ řekla Dominika Sieczkowská, zástupkyně ředitele pro organizaci a rozvoj Centra andských studií Varšavské univerzity, která výzkum vedla. „Když jste se tam chystali, museli jste se v Chachabambě zastavit na spirituální lázeň, abyste byli čistí a neposkvrnění a mohli se dostat na Machu Picchu,“ dodala.
Deset neznámých staveb
Centrem Chachabamby ležící v údolí Vilcanota je hlavní kamenný oltář obklopený čtrnácti lázněmi, které podle Sieczkowské s největší pravděpodobností sloužily k rituálnímu omývání. Voda sem proudila složitou sítí kanálů napájených řekou Urubamba.
Výzkum této lokality je obtížný, protože oblast je většinou zarostlá a archeologické naleziště zasahuje hluboko do džungle. Aby Sieczkowská a vědci z Vratislavské univerzity vědy a techniky v Polsku a peruánského ministerstva kultury odhalili, co se skrývá pod korunami pralesa, použili drony vybavené speciálními lasery.
Skenování pomocí LiDARu odhalilo více než deset staveb, které se nacházely v okruhu zhruba šedesáti metrů od hlavní obřadní části Chachabamby. „Byly tak blízko a my jsme ani nevěděli, že tam jsou,“ podotkla Sieczkowská.
Laserové skenování také odhalilo kamenné kanály vedoucí částečně pod zemí, které zásobovaly vodou celou lokalitu Chachabamby. Vědci pak na základě sklonu a hloubky kanálů vytvořili modely, které umožnily zjistit, jak mohla voda proudit do různých rituálních lázní.
Sieczkowská uvedla, že o tom, jak byly nově objevené stavby v okolí Chachabamby využívány, se toho zatím mnoho neví, ale je možné, že se jednalo o obydlí lidí, kteří na obřadní místo dohlíželi.
Archeologové plánují v Chachabambě provádět další výzkum, včetně vykopávek zajímavých míst, která se jim podařilo s pomocí LiDARu identifikovat. „Měli jsme v úmyslu provést vykopávky některých staveb, ale kvůli pandemii jsme museli naše plány prozatím zrušit,“ přiblížila Sieczkowská. „Ale možná se tam dostaneme příští rok,“ dodala.
