Vědci konečně našli způsob, jak předvídat včas tsunami. Využijí změn magnetického pole

Nová studie ukázala, že by se dalo významně zlepšit předpovídání nebezpečných tsunami. Doposud se reagovalo na změny mořské hladiny, výzkum ale ukázal, že ještě o několik minut dříve se dá příchod vlny poznat ze změn magnetického pole.

Vlny tsunami jsou extrémně nebezpečné, ty nejvyšší mohou měřit až sto metrů. Přicházejí rychle a jen těžko se předpovídají –⁠ a proto způsobují obrovské škody na životech. Vědci teď ale přišli s novým způsobem, jak předpovědi zpřesnit a zrychlit.

Tsunami vytváří magnetické pole tím, že během nich dochází k přesunům vodivé mořské vody skrze magnetické pole Země. Vědci už dříve předpokládali, že magnetické pole tsunami se objeví dříve než samotná změna mořské hladiny, ale chyběla jim měření, jimiž by se to dalo prokázat.

Nová studie poprvé přinesla reálné důkazy, které by se daly využít k předpovědi výšky vln tsunami. Její autoři vyšli z údajů ze dvou reálných událostí –⁠ tsunami na Samoi v roce 2009 a tsunami v Chile v roce 2010. Během nich totiž přístroje měřily obě sady dat, jak změny hladiny, tak změny magnetického pole. Studie vyšla v odborném časopise AGU Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Tato práce potvrdila, že magnetické pole vytvářené vlnami tsunami přichází dříve než změna mořské hladiny a že jeho velikost lze použít k odhadu výšky vlny tsunami. O kolik dříve magnetické pole dorazí, závisí na hloubce vody; magnetické pole se mění už asi přibližně minutu před změnou mořské hladiny v hloubce 4800 metrů.

Tato informace by mohla poskytnout včasnější varování před katastrofou, pokud by byla zahrnuta do modelů rizika tsunami, a mohla by tak zachraňovat lidské životy, uvádí autoři.

„Je to naprosto úžasné, protože v předchozích studiích jsme neměli k dispozici pozorování změn mořské hladiny,“ uvedli autoři z Kjótské univerzity. „Teď ale máme pozorování změn mořské hladiny a zjistili jsme, že pozorování souhlasí s našimi daty o změnách magnetického pole i teoretickými simulacemi,“ dodávají.

Magnetické pole generované tsunami je natolik citlivé, že lze detekovat i vlnu o výšce několika centimetrů. „Udělali něco, co bylo nutné udělat,“ komentovala výsledky výzkumu Neesha Schnepfová z Coloradské univerzity v Boulderu, která se na studii nepodílela. „Potřebovali jsme studii, která by porovnávala údaje o magnetickém poli se změnou mořské hladiny z údajů o tlaku. Jsem si jistá, že jsou první, kdo skutečně porovnává obě sady údajů, takže je to rozhodně velmi užitečné.“

Tento vztah mezi magnetickým polem a výškou vlny lze využít ke zlepšení modelů zdrojů tsunami, které odhadují počáteční rozměry tsunami a následně předpovídají dobu příchodu vodní vlny a její výšku –⁠ což jsou zásadní údaje pro informování o připravenosti a reakci na katastrofy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 12 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 15 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 16 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 17 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...