Česká hlava si letos cení prevence mozkových příhod a magnetických objevů

Ocenění Česká hlava 2021 získali čtyři vědci, jedna vědkyně a jedna firma. Vedle laureáta hlavní národní ceny, experta na teorii systémů a automatického řízení Vladimíra Kučery, dostal cenu například Pavel Osmančík ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za studii prevence mozkové příhody nebo vědkyně Martina Háková zkoumající využití nanovlákenných polymerů. Ocenění Kučery schválila v listopadu vláda.

Zleva Pavel Osmančík, Jiří Potůček, Martina Háková, Vladimír Kučera, Libor Jílek a Libor Šmejkal
Zdroj: ČTK

Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, které stabilizují danou soustavu – Youla-Kuče­rova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů. Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (AV) a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Pavel Osmančík, laureát ceny Lorem za mimořádný počin v oblasti zdravotnictví, vedl studii porovnávající metody prevence cévní mozkové příhody u pacientů s poruchou srdečního rytmu – takzvanou fibrilací síní. Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.

Ocenění v kategorii Invence letos dostal odborník na modelování biologických systémů Jiří Potůček za telemedicínskou platformu pro lékaře. Ti skrze ní mohou pacienty „navštěvovat“ v domácím prostředí a monitorovat na dálku některé jejich fyziologické funkce. Potůček sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazíii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v Česku.

Cenu Doctorandus za technické vědy má Martina Háková z královéhradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z výsledků výzkumu, na kterém pracovala, byl vznik patentované technologie na výrobu vlákenných sorbentů ze směsi mikro- a nanovláken.

Háková mimo jiné testovala podmínky použití nanovláken při analýze léčiv v biologických vzorcích. Díky výzkumu tým určil několik nanovlákenných materiálů, které jsou méně nákladné oproti komerčním sorbentům a fungují lépe. Vědkyně spolupracovala s odborníky z Technické univerzity v Liberci.

Nový vědní obor o magnetismu

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Libor Šmejkal, který s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevil nový typ takzvaných antiferromagnetů – krystalů se sousedními atomovými magnetickými momenty uspořádanými opačným směrem.

„Takové krystaly se ukazují, že umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem,“ řekl Šmejkal. Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď, přispěl ke vzniku nového oboru – topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony.

Firma Final Tools pak letos získala cenu v kategorii Industrie. Uspěla díky vývoji souboru nástrojů pro velmi přesné obrábění děr – například nábojových komor u zbraní či pístových otvorů v hydraulice.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. Loňským laureátem byl molekulární imunolog Václav Hořejší. V minulosti cenu získali například egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů, nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký. K dalším laureátům patří rostlinný genetik Jaroslav Doležel či odborník na středověkou duchovní kulturu Petr Sommer.