Samci jsou zbyteční. Samice kondorů překvapily vědce tím, že mají mláďata i bez oplodnění

Kriticky ohrožení kondoři kalifornští možná uniknou vyhynutí i díky schopnosti samic, které se dokážou rozmnožovat bez oplodnění samcem. Vědci ze zoo v San Diegu zjistili, že při několika příležitostech vyseděly vejce s mláďaty, která oplodnily samy a která nemají žádnou genetickou spojitost s dalším jedincem. Samice přitom sdílely voliéry s plodnými samci.

Studie zveřejněná v odborném magazínu Journal of Heredity přinesla podle ornitologů první důkaz o tom, že kondoři se dokážou rozmnožovat pomocí takzvané partenogeneze, tedy bez účasti samce.

Tento způsob rozmnožování je dobře známý a široce rozšířený u jiných živočišných druhů – například u žraloků či varanů. Také u ptáků už byl v minulosti popsán – jenže doposud jenom v případech, kdy samice neměly přístup k partnerovi.

Kondor kalifornský
Zdroj: PhilArmitage/Wikimecia Commons

„Je to skutečně ohromující objev. Vůbec jsme nepátrali po partenogenezi, ale nemohli jsme to nevidět,“ řekl spoluautor studie Oliver Ryder. Podle něj to před vědce klade otázku, zda tento způsob reprodukce nepoužívají i jiné druhy, o nichž se to zatím neví.

K čemu je partenogeneze

U obratlovců není partenogeneze příliš častá, výjimkou jsou dva druhů žraloků a několik druhů hadů (například slepák květinový nebo hroznýš královský). Velmi typická je u varana komodského.  

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje vůbec. Je ale možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle – fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk. Takto vzniklé myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.

Samice, které plodí pomocí partenogeneze, mají vždy také samice – a ty zase plodí samice. Výhodou partenogeneze je, že samice nemusí shánět složitě samce a jejich spermie; proto ji vyžívají třeba varani, kteří žijí na vzdálených ostrovech a pro samice může být problém samce vůbec najít.

Pohlavní rozmnožování v páru má však zásadní výhodu. Díky němu jsou jedinci schopní vytvářet geneticky rozmanitější potomstvo, které tak má větší šanci přizpůsobovat se výzvám okolí.

Sexuální trik pomáhá kondorům přežít

Kalifornský kondor je kriticky ohroženým druhem. V roce 1982 bylo ve volné přírodě posledních 22 jedinců, a ochránci přírody proto začali s jejich odchovem v zajetí. Do roku 2019 se počet kondorů zvýšil na více než pět set, někteří se postupně vracejí do přírody.

Černý dravec s bílým pruhem na spodní straně křídel a holou hlavou byl pro domorodé obyvatele Ameriky symbolem síly i díky svým loveckým schopnostem. Dokáže létat rychlostí až 90 kilometrů v hodině a vystoupat do výšky 4600 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
před 9 hhodinami

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
před 10 hhodinami

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
včeraAktualizovánovčera v 20:41

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
včeraAktualizovánovčera v 20:40

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizovánovčera v 20:31

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
včeraAktualizovánovčera v 19:19

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
včera v 16:48

„Tutanchamonova kletba“ zabíjela. Teď vědci zjistili, že houba může léčit leukémii

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.
včera v 11:30
Načítání...