Lidé užívali tabák o tisíce let dříve, než se dosud vědělo, ukázal objev. Není ale jasné, jestli ho kouřili, nebo žvýkali

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

Tabák pochází z Ameriky a právě tam ho také lidé logicky jako první používali. Poté, co si ho osvojili i evropští kolonizátoři, se začal pěstovat i konzumovat také mimo americký kontinent. Jeho historie je ale pro vědce stále ještě plná děr.

Zatím nejstarší důkazy o jeho používání pocházejí z jihovýchodní části dnešních Spojených států. Archeologové našli zbytky nikotinu na kuřáckých dýmkách starých přibližně 3300 roků. Autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, ale naznačují, že lovci a sběrači mohli konzumovat tabák při posezení u společných ohňů po celá tisíciletí předtím.

„Tabák měl v historii pravděpodobně větší vliv na chování lidí i společností než jakákoli jiná psychoaktivní látka,“ tvrdí autoři. „Ale o tom, jak hluboko sahá jeho kulturní dosah, se vedou rozsáhlé diskuse,“ píší ve své práci. Jejich objev posunuje historii kouření tabáku hodně hluboko do pravěku. Důkazem je nález čtyř zuhelnatělých tabákových semen, která byla získána z neporušeného ohniště v táboře lovců a sběračů v lokalitě Wishbone v poušti Velkého solného jezera v Utahu.

Radiokarbonové datování ukázalo, že ohniště, kde se semena našla, je staré asi 12 300 let; přírodovědci zase prokázali, že patří místnímu druhu tabáku Nicotiana attenuata. V okolí ohniště se našly i další artefakty, jako například hroty oštěpů, zvířecí kosti, vnitřnosti uvařeného ptáka, kamenné nástroje a také jeden kus vaječné skořápky.

Příběh jednoho nálezu

„Tento nález mění výzkum tabáku jako domestikované rostliny. Víme teď, že se rozšířil osm až deset tisíc let před velkým rozmachem zemědělství v Severní Americe a předtím, než se tam začaly domestikovat jiné rostliny,“ píší autoři studie.

Právě to je pro ně nejdůležitějším zjištěním, které z objevu vyplývá: rostlina, která měnila vědomí, byla pro původní obyvatele Ameriky v domestikaci důležitější než rostliny, které by jim dávaly potravu. Divoké druhy tabáku tedy pomáhaly utvářet podobu starověkých kultur, které ovlivnily i pozdější generace původních obyvatel Ameriky.

Tento objev sice ukazuje, že tabák byl nějakým způsobem používán už před více než 12 tisíci lety, ale problém je, že vědci neví jak. Z důkazů totiž není možné poznat, jakým způsobem ho pravěcí lidé konzumovali. Jisté je jen to, že semena nějak skončila v ohništi, vysvětlení toho, jak se tam dostala, je ale více: mohl je tam někdo vysypat z dýmky po jejím dokouření, ale také je tam mohl někdo vyplivnout.

Archeologové bohužel nemají žádné nástroje, jimiž by tyto možnosti vyloučili, takže jedinou možností, jak prohloubit znalosti o tomto fenoménu, je najít další důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...