Lidé užívali tabák o tisíce let dříve, než se dosud vědělo, ukázal objev. Není ale jasné, jestli ho kouřili, nebo žvýkali

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

Tabák pochází z Ameriky a právě tam ho také lidé logicky jako první používali. Poté, co si ho osvojili i evropští kolonizátoři, se začal pěstovat i konzumovat také mimo americký kontinent. Jeho historie je ale pro vědce stále ještě plná děr.

Zatím nejstarší důkazy o jeho používání pocházejí z jihovýchodní části dnešních Spojených států. Archeologové našli zbytky nikotinu na kuřáckých dýmkách starých přibližně 3300 roků. Autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, ale naznačují, že lovci a sběrači mohli konzumovat tabák při posezení u společných ohňů po celá tisíciletí předtím.

„Tabák měl v historii pravděpodobně větší vliv na chování lidí i společností než jakákoli jiná psychoaktivní látka,“ tvrdí autoři. „Ale o tom, jak hluboko sahá jeho kulturní dosah, se vedou rozsáhlé diskuse,“ píší ve své práci. Jejich objev posunuje historii kouření tabáku hodně hluboko do pravěku. Důkazem je nález čtyř zuhelnatělých tabákových semen, která byla získána z neporušeného ohniště v táboře lovců a sběračů v lokalitě Wishbone v poušti Velkého solného jezera v Utahu.

Radiokarbonové datování ukázalo, že ohniště, kde se semena našla, je staré asi 12 300 let; přírodovědci zase prokázali, že patří místnímu druhu tabáku Nicotiana attenuata. V okolí ohniště se našly i další artefakty, jako například hroty oštěpů, zvířecí kosti, vnitřnosti uvařeného ptáka, kamenné nástroje a také jeden kus vaječné skořápky.

Příběh jednoho nálezu

„Tento nález mění výzkum tabáku jako domestikované rostliny. Víme teď, že se rozšířil osm až deset tisíc let před velkým rozmachem zemědělství v Severní Americe a předtím, než se tam začaly domestikovat jiné rostliny,“ píší autoři studie.

Právě to je pro ně nejdůležitějším zjištěním, které z objevu vyplývá: rostlina, která měnila vědomí, byla pro původní obyvatele Ameriky v domestikaci důležitější než rostliny, které by jim dávaly potravu. Divoké druhy tabáku tedy pomáhaly utvářet podobu starověkých kultur, které ovlivnily i pozdější generace původních obyvatel Ameriky.

Tento objev sice ukazuje, že tabák byl nějakým způsobem používán už před více než 12 tisíci lety, ale problém je, že vědci neví jak. Z důkazů totiž není možné poznat, jakým způsobem ho pravěcí lidé konzumovali. Jisté je jen to, že semena nějak skončila v ohništi, vysvětlení toho, jak se tam dostala, je ale více: mohl je tam někdo vysypat z dýmky po jejím dokouření, ale také je tam mohl někdo vyplivnout.

Archeologové bohužel nemají žádné nástroje, jimiž by tyto možnosti vyloučili, takže jedinou možností, jak prohloubit znalosti o tomto fenoménu, je najít další důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 5 hhodinami

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
před 6 hhodinami

Španělsko čeká první úplné zatmění po více než století. Takto prožívalo ta poslední

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.
před 6 hhodinami

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 9 hhodinami

Archeologové našli v Litoměřicích hrob starý přes šest tisíc let

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
před 11 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Evropu přiklopí tepelná kupole, opět přijdou rizikové čtyřicítky

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
před 12 hhodinami

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
včera v 14:43

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.