Deset let, čtyři světové rekordy, jeden vizionář. Laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech slaví první dekádu svého fungování. Úspěšně propojuje oblasti vývoje, výzkumu a hi-tech průmyslu, a plní tak svou misi Superlasery pro reálný svět. Vzniklo ve stejném roce jako další laserové centrum ELI Beamlines.
Od založení stojí v čele centra HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu Akademie věd, Tomáš Mocek. Pod jeho vedením se podařilo proměnit nápad z projektové žádosti na skutečně fungující laserové centrum, které v současnosti patří mezi celosvětové lídry v oboru laserových technologií.
Myšlenka vybudovat národní platformu pro vývoj nových laserových technologií vznikla na začátku tisíciletí. Za založením Centra HiLASE stojí kromě Tomáše Mocka také firma Euro Managers, zejména její projektový manažer Lukáš Masopust. Společně se jim podařilo ambiciózní plán laserového centra proměnit v reálnou projektovou žádost. Tu v září roku 2011 schválily úřady.
Masopust ve stejném roce do HiLASE nastoupil a v dnešní době zastává roli zástupce vedoucího centra a zároveň vede oddělení Řízení projektů. „Pro mě byl projekt HiLASE: Nové lasery pro průmysl a výzkum nejen zajímavý, ale hlavně i velká výzva. Jsem rád, že jsem tuto výzvu přijal a jsem součástí všeho dění již od počátku existence Centra HiLASE,“ komentuje Lukáš Masopust.
V roce 2012 byl položen základní kámen a začaly první stavební práce. Budovu HiLASE se podařilo dokončit v létě 2014 a v září stejného roku slavnostně otevřít.
Supersilný laser dostal jméno po českém Herkulovi
Mezitím už vědci v britském Science and Technology Facilities Council (vládní agentura pro vědu a výzkum, pozn. redakce) za vydatné pomoci týmu HiLASE pracovali na sestavení unikátního supersilného laserového systému, který následně dostal jméno Bivoj – po proslulém silákovi z českých bájí a pověstí.
Před Vánocemi 2015 byl systém doručen do České republiky a o rok později, v prosinci 2016, tým Centra HiLASE dosáhl na laserovém systému Bivoj svého prvního světového rekordu a pokořil magickou hranici energie 100 joulů na 10 hertzů.
„Na rekordy, kterých se nám v průběhu desetileté existence HiLASE podařilo dosáhnout, jsem samozřejmě hrdý. Ale největší radost mám z toho, že se nám podařilo udržet a rozšířit stabilní mezinárodní tým. Hlavním úspěchem je pak to, že se nám povedlo vyvinout a sestavit světově unikátní lasery, že je úspěšně používáme pro aplikace a že spolehlivě fungují. Přesně to nejvíce oceňují naši uživatelé a průmysloví partneři,“ říká vedoucí centra Tomáš Mocek.
K čemu jsou lasery v Česku?
Během deseti let se centru HiLASE podařilo vybudovat nejen více než stočlenný tým, ale i špičkovou infrastrukturu na světové úrovni. Kromě unikátního laserového systému Bivoj se v něm nachází například moderní stanice pro laserové vyklepávání (Laser Shock Peening, LSP), která výrazně zlepšuje životnost kovových materiálů.
Odolnější optické komponenty zase pomáhá vyvíjet testovací stanice pro určování prahu poškození způsobeného laserem (Laser Induced Damage Threshold, LIDT).
Výzkumné centrum disponuje také laserovým systémem Perla, který centrum vyvinulo výhradně vlastními silami a který umožňuje super přesné laserové vrtání a řezání. Portfolio nabízených produktů a služeb HiLASE zahrnuje i laserové produkty „na míru“.
Jedná se o zmiňovaný kompaktní laserový systém Perla 100 nebo vláknový oscilátor GO PICO. Nejvýkonnější laserové technologie se tak díky Centru HiLASE dostávají do každodenního průmyslového využití.
Budoucnost HiLASE
Ke svým desátým narozeninám si Centrum HiLASE nadělilo nový spin-off, společnost Hi-Beams, a další tři světové rekordy. Na konci ledna 2021 překonal laserový systém Bivoj svůj vlastní rekord z roku 2016, když na něm výzkumníci dosáhli stabilně energie 145 joulů na 10 hertzů, tedy téměř o 40 procent více než před pěti lety.
V létě 2021 se vědcům podařilo dosáhnout dalších světových rekordů, tentokrát v takzvaném multisvazkovém laserovém nanostrukturování a také v rychlosti produkce laserem indukovaných periodických nanostruktur na nerezové oceli.
ELI Beamlines
Centrum ELI Beamlines je součástí projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), nové výzkumné infrastruktury panevropského významu, a součástí plánu Evropské ho strategického fóra pro výzkumné infrastruktury.
Výzkumná infrastruktura projektu ELI zahrnuje několik pracovišť a doplňkových zařízení umístěných na území České republiky, Maďarska a Rumunska. Zabývají se zkoumáním interakce světla s hmotou při nejvyšších intenzitách a nejkratších časových rozpětích.
Laserové centrum v Dolních Břežanech se uživatelským experimentům zpřístupnilo v roce 2018. Centrum ELI Beamlines se nachází v Dolních Břežanech ve Středočeském kraji, nedaleko hlavního města Prahy. Centrum provozuje Fyzikální ústav Akademie věd ČR.
