Astronomové zaznamenali nevysvětlitelný signál z vesmíru. Mohlo by to být něco úplně nového, věří

Astronomové objevili značně neobvyklé signály, které k Zemi přicházejí ze směru středu Mléčné dráhy. Tyto rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje, podle jejich objevitelů by mohly naznačovat, že v kosmu existují zcela neznámé vesmírné objekty.

„Nejpodivnější vlastností tohoto nového signálu je, že má velmi vysokou polarizaci,“ popsal Ziteng Wang, hlavní autor nové studie a doktorand na Fakultě fyziky Univerzity v Sydney. Ale to není všechno, „také jasnost objektu se dramaticky mění, a to až stokrát –⁠ přitom tyto změny jsou zřejmě úplně náhodné. Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ dodal vědec.

Co by to mohlo být?

Mnoho typů hvězd vyzařuje proměnlivé světlo v celém elektromagnetickém spektru. Díky obrovskému pokroku v radioastronomii už věda zná podobných objektů dost: mohou to být pulzary, supernovy, nebo rychlé rádiové záblesky.

Jenže nový objev nezapadá do žádné z těchto škatulek. „Nejdřív jsme si mysleli, že by mohlo jít o pulsar. Ale signály z tohoto zdroje neodpovídají datům, která čekáme od těchto typů nebeských objektů,“ řekl Wang, jehož tým výsledky pozorování zveřejnil v odborném časopise Astrophysical Journal.

Vědci pod jeho vedením našli podivně blikající signál pomocí radioteleskopu ASKAP CSIRO v západní Austrálii, poté ho ještě ověřili díky pozorování teleskopu MeerKAT v Jižní Africe.
„Při pohledu směrem ke středu Galaxie jsme našli objekt ASKAP J173608.2-321635, pojmenovaný podle svých souřadnic. Tento objekt byl unikátní tím, že zpočátku byl neviditelný, pak se stal jasným, zdánlivě zanikl a poté se znovu objevil. Toto chování bylo zcela mimořádné,“ uvedli autoři výzkumu.

Poté, co astronomové během devíti měsíců v roce 2020 detekovali šest rádiových signálů z tohoto zdroje, pokusili se objekt najít ve vizuálním světle. Nenašli ale nic. Obrátili se na radioteleskop Parkes –⁠ a opět se jim zdroj nepodařilo detekovat.

„Zjistili jsme, že se jedná o velmi zajímavý zdroj,“ popsali astronomové. „Poté jsme vyzkoušeli citlivější radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Protože signál byl přerušovaný, pozorovali jsme ho každých několik týdnů po dobu 15 minut a doufali, že ho opět uvidíme.“

Když se signál nakonec vrátil, zjistili, že se chování jeho zdroje dramaticky změnilo –⁠ zdroj zmizel během jediného dne, přestože při předchozích pozorováních na ASKAP trval týdny. Asi nejpodobnější je tento signál teprve nedávno objevené třídě vesmírných objektů, jimž se říká přechodné rádiové zdroje v galaktickém centru. Konkrétně podtypu, jenž získal přezdívku „cosmic burper“ –⁠ neboli vesmírný brkal.

Jenže tato podobnost není ani zdaleka dokonalá; proto vědci chtějí pozoruhodné chování vesmírné podivnosti studovat i v dalších letech. Doufají v novou technickou pomůcku –⁠ během příštího desetiletí totiž bude uveden do provozu transkontinentální radioteleskop SKA (Square Kilometre Array). Ten bude tak výkonný, že by mohl poodhalit i závoj tajemství kolem ASKAP J173608.2-321635.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 15 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...