Astronomové zaznamenali nevysvětlitelný signál z vesmíru. Mohlo by to být něco úplně nového, věří

Astronomové objevili značně neobvyklé signály, které k Zemi přicházejí ze směru středu Mléčné dráhy. Tyto rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje, podle jejich objevitelů by mohly naznačovat, že v kosmu existují zcela neznámé vesmírné objekty.

„Nejpodivnější vlastností tohoto nového signálu je, že má velmi vysokou polarizaci,“ popsal Ziteng Wang, hlavní autor nové studie a doktorand na Fakultě fyziky Univerzity v Sydney. Ale to není všechno, „také jasnost objektu se dramaticky mění, a to až stokrát –⁠ přitom tyto změny jsou zřejmě úplně náhodné. Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ dodal vědec.

Co by to mohlo být?

Mnoho typů hvězd vyzařuje proměnlivé světlo v celém elektromagnetickém spektru. Díky obrovskému pokroku v radioastronomii už věda zná podobných objektů dost: mohou to být pulzary, supernovy, nebo rychlé rádiové záblesky.

Jenže nový objev nezapadá do žádné z těchto škatulek. „Nejdřív jsme si mysleli, že by mohlo jít o pulsar. Ale signály z tohoto zdroje neodpovídají datům, která čekáme od těchto typů nebeských objektů,“ řekl Wang, jehož tým výsledky pozorování zveřejnil v odborném časopise Astrophysical Journal.

Vědci pod jeho vedením našli podivně blikající signál pomocí radioteleskopu ASKAP CSIRO v západní Austrálii, poté ho ještě ověřili díky pozorování teleskopu MeerKAT v Jižní Africe.
„Při pohledu směrem ke středu Galaxie jsme našli objekt ASKAP J173608.2-321635, pojmenovaný podle svých souřadnic. Tento objekt byl unikátní tím, že zpočátku byl neviditelný, pak se stal jasným, zdánlivě zanikl a poté se znovu objevil. Toto chování bylo zcela mimořádné,“ uvedli autoři výzkumu.

Poté, co astronomové během devíti měsíců v roce 2020 detekovali šest rádiových signálů z tohoto zdroje, pokusili se objekt najít ve vizuálním světle. Nenašli ale nic. Obrátili se na radioteleskop Parkes –⁠ a opět se jim zdroj nepodařilo detekovat.

„Zjistili jsme, že se jedná o velmi zajímavý zdroj,“ popsali astronomové. „Poté jsme vyzkoušeli citlivější radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Protože signál byl přerušovaný, pozorovali jsme ho každých několik týdnů po dobu 15 minut a doufali, že ho opět uvidíme.“

Když se signál nakonec vrátil, zjistili, že se chování jeho zdroje dramaticky změnilo –⁠ zdroj zmizel během jediného dne, přestože při předchozích pozorováních na ASKAP trval týdny. Asi nejpodobnější je tento signál teprve nedávno objevené třídě vesmírných objektů, jimž se říká přechodné rádiové zdroje v galaktickém centru. Konkrétně podtypu, jenž získal přezdívku „cosmic burper“ –⁠ neboli vesmírný brkal.

Jenže tato podobnost není ani zdaleka dokonalá; proto vědci chtějí pozoruhodné chování vesmírné podivnosti studovat i v dalších letech. Doufají v novou technickou pomůcku –⁠ během příštího desetiletí totiž bude uveden do provozu transkontinentální radioteleskop SKA (Square Kilometre Array). Ten bude tak výkonný, že by mohl poodhalit i závoj tajemství kolem ASKAP J173608.2-321635.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 6 hhodinami

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
před 10 hhodinami

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
před 11 hhodinami

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
před 14 hhodinami

V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.
před 15 hhodinami

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
16. 2. 2025

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
16. 2. 2025

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
16. 2. 2025
Načítání...