Italský mnich psal o Americe 150 let před tím, než ji objevil Kolumbus

Když historici analyzovali středověké italské dokumenty ze 14. století, zjistili, že jsou v nich pasáže, které se týkají Severní Ameriky. A to v době přibližně 150 let před tím, než se na nový světadíl vypravil Kryštof Kolumbus.

Autorem objevu je profesor Paolo Chiesa, který podrobně rozebral dokument milánského mnicha Galvanea Flammy z roku 1345. Tento středověký spisek byl objevený až roku 2013, na analýzu ale čekal dodnes.

Podle Chiesy dokument naznačuje, že námořníci z Janova znali zemi, kterou nazývali Markland/Marckalada. Jde pravděpodobně o stejné území, které zmiňují i některé islandské prameny ze středověku – jedná se o atlantické území Severní Ameriky, zřejmě oblasti dnešního Labradoru nebo Newfoundlandu.

Vědec popsal svůj objev v odborném časopise Terrae Incognitae krátce před Kolumbovým dnem (11. říjen) , který se v mnoha státech USA slaví jako Den původních obyvatel.

Tento nález není úplně historickým přelomem, jde spíše o další dílek do mozaiky, která ukazuje na předkolumbovské znalosti o Americe. A současně znovu otevírá otázku, co vlastně Kolumbus od své cesty přes oceán doopravdy očekával. Ta je znovu aktuální i kvůli politickým protestům vůči jeho sochám a symbolům ve velké části Ameriky.

Co věděl mnich o Americe

„Máme před sebou první zmínku o americkém kontinentu, byť v zárodečné podobě, která pochází z oblasti Středomoří,“ uvedl profesor Chiesa, který přednáší na milánské univerzitě.
Právě z Milána také pocházel mnich Galvaneus; žil v této italské metropoli a byl spojený s vládnoucí rodinou. Psal v latině, věnoval se především historii a nejvíc ho zajímaly dějiny jeho rodného města. Galvaneova svědectví jsou pokládána za důvěryhodná a dobře informovaná.

Až na konci života napsal (ale nestihl dokončit) Cronicu universalis  –jejím ambiciózním cílem bylo do detailů popsat dějiny celého světa od jeho stvoření až do doby, kdy byla kniha vydána.

Podle analýzy profesora Chiesy se do Milána dostávaly informace zejména z Janova, jenž fungoval jako brána, kterou proudily novinky o světě od mořeplavců, obchodníků i poutníků.
Právě od někoho z nich se Galvaneus (zřejmě neformálně) dozvěděl o zvěstech mořeplavců, kteří mluvili o zemích na samotném kraji světa, respektive o jeho severozápadním okraji. Obsahují na svou dobu například značně podrobné informace o Grónsku.

„Tyto zvěsti byly příliš obecné na to, aby se dostaly do nějakých oficiálních pramenů,“ uvádí profesor, když vysvětluje, proč Marckalada nebyla v té době klasifikována jako nová země.

Chiesa říká, že Cronica universalis „přináší bezprecedentní důkazy pro spekulace, že zprávy o americkém kontinentu, pocházející ze severských zdrojů, kolovaly v Itálii jedno a půl století před Kolumbem“. Vědec tvrdí, že pasáž o Marckaladě je výjimečná tím, že pochází nikoliv od vikingů jako jiné starší náznaky popisu Ameriky, ale od severoitalských námořníků.

„Marckalada popisovaná Galvaneem je bohatá na stromy, ne nepodobná zalesněnému Marklandu ze Ságy o Gróňanech, která popisuje dosažení Ameriky z pohledu vikingů. A také v obou verzích žijí na tomto kontinentu zvířata.“

„Tyto detaily by mohly vypadat jako standardní, jako normální pro každou zemi; nejsou ale triviální,“ upozorňuje vědec. Společným rysem severních oblastí je totiž podle něj fakt, že jsou popisovány jako bezútěšné a neúrodné, podobně jako vlastně Grónsko v Galvaneově líčení, nebo jako Island, který popisuje kronikář a geograg Adam Brémský v 11. století.

Profesor Chiesa zrůrazňuje, že Cronica universalis je věrohodná. Galvaneus totiž v celém dokumentu uvádí své zdroje – popisuje, odkud slyšel ústní vyprávění, a svá tvrzení dokládá prvky čerpanými z vyprávění (legendárních či skutečných) patřících k předchozím tradicím o různých zemích. Ze všech těchto informací vytvořil kompaktní dílo.

„Nemám žádný důvod mu nevěřit,“ dodává profesor. „Už dlouho je zjevné, že námořní mapy ze čtrnáctého století nakreslené v Janově a v Katalánsku nabízejí pokročilejší zeměpisné zobrazení severu. Mohlo vzniknout díky přímým kontaktům s těmito regiony.“

Představy o vzdáleném světě se do Janova pravděpodobně dostaly prostřednictvím lodních cest na Britské ostrovy. „Nemáme žádné důkazy o tom, že by italští nebo katalánští mořeplavci někdy v té době dosáhli Islandu nebo Grónska, ale jistě byli schopni získat od severoevropských obchodníků zboží tohoto původu, které pak dopravili do oblasti Středomoří,“ konstatuje expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...