Lidský vous může rozříznout ocel. Vědci popsali, proč se při holení tupí žiletky

Přestože to neodpovídá intuici, vousy mohou významně narušit strukturu žiletky. Popsala to studie vědců z Massachusettského technologického institutu, která využila špičkových mikroskopů.

Vousy jsou sice mnohonásobně jemnější než ocel, přesto obvykle žiletky vydrží ostré jen několik holení. Většinou se to přisuzovalo tomu, že se ostří žiletky po každém použití lehce otupí. Studie, která vyšla v odborném časopise Science, ale popsala jako hlavní příčinu něco jiného.

Vědci v tomto pokusu použili výkonný elektronový mikroskop, aby pozorovali, jak se žiletky po každém holení mění. Ukázalo se, že dochází k něčemu jinému, než se čekalo. Místo toho, aby žiletka pomalu a rovnoměrně ztrácela ostrou hranu, vytvářely se na ní drobné praskliny. Potom se na čepeli z těchto trhlin tvořily větší úlomky, které se odlupovaly z hrany čepele.

Co se děje v mikrosvětě

Když pak pod mikroskopem sledovali, co se při setkání čepele s vousy reálně děje, zjistili, že čepel žiletky je nečekaně náchylná k rozštípnutí – ocel je sice celkově tvrdá, ale její tvrdost se napříč celou její mikrostrukturou značně liší. Když vlas zatlačí na měkčí oblast, která sousedí s oblastí tvrdší, dojde na hranici těchto oblastí k poškození čepele. Vypadá to tak, že mikroskopicky vlastně vous přeřízne čepel.

Když teď vědci pochopili, proč žiletky v praxi tak často selhávají, doufají, že se jim podaří vyvinout alternativy s delší životností. Experimentují s použitím vysokého tlaku k vytvarování oceli do ostré, rovné hrany – a brzy plánují otestovat její trvanlivost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 13 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...