Lidský vous může rozříznout ocel. Vědci popsali, proč se při holení tupí žiletky

Přestože to neodpovídá intuici, vousy mohou významně narušit strukturu žiletky. Popsala to studie vědců z Massachusettského technologického institutu, která využila špičkových mikroskopů.

Vousy jsou sice mnohonásobně jemnější než ocel, přesto obvykle žiletky vydrží ostré jen několik holení. Většinou se to přisuzovalo tomu, že se ostří žiletky po každém použití lehce otupí. Studie, která vyšla v odborném časopise Science, ale popsala jako hlavní příčinu něco jiného.

Vědci v tomto pokusu použili výkonný elektronový mikroskop, aby pozorovali, jak se žiletky po každém holení mění. Ukázalo se, že dochází k něčemu jinému, než se čekalo. Místo toho, aby žiletka pomalu a rovnoměrně ztrácela ostrou hranu, vytvářely se na ní drobné praskliny. Potom se na čepeli z těchto trhlin tvořily větší úlomky, které se odlupovaly z hrany čepele.

Co se děje v mikrosvětě

Když pak pod mikroskopem sledovali, co se při setkání čepele s vousy reálně děje, zjistili, že čepel žiletky je nečekaně náchylná k rozštípnutí – ocel je sice celkově tvrdá, ale její tvrdost se napříč celou její mikrostrukturou značně liší. Když vlas zatlačí na měkčí oblast, která sousedí s oblastí tvrdší, dojde na hranici těchto oblastí k poškození čepele. Vypadá to tak, že mikroskopicky vlastně vous přeřízne čepel.

Když teď vědci pochopili, proč žiletky v praxi tak často selhávají, doufají, že se jim podaří vyvinout alternativy s delší životností. Experimentují s použitím vysokého tlaku k vytvarování oceli do ostré, rovné hrany – a brzy plánují otestovat její trvanlivost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...