Lidský vous může rozříznout ocel. Vědci popsali, proč se při holení tupí žiletky

Přestože to neodpovídá intuici, vousy mohou významně narušit strukturu žiletky. Popsala to studie vědců z Massachusettského technologického institutu, která využila špičkových mikroskopů.

Vousy jsou sice mnohonásobně jemnější než ocel, přesto obvykle žiletky vydrží ostré jen několik holení. Většinou se to přisuzovalo tomu, že se ostří žiletky po každém použití lehce otupí. Studie, která vyšla v odborném časopise Science, ale popsala jako hlavní příčinu něco jiného.

Vědci v tomto pokusu použili výkonný elektronový mikroskop, aby pozorovali, jak se žiletky po každém holení mění. Ukázalo se, že dochází k něčemu jinému, než se čekalo. Místo toho, aby žiletka pomalu a rovnoměrně ztrácela ostrou hranu, vytvářely se na ní drobné praskliny. Potom se na čepeli z těchto trhlin tvořily větší úlomky, které se odlupovaly z hrany čepele.

Co se děje v mikrosvětě

Když pak pod mikroskopem sledovali, co se při setkání čepele s vousy reálně děje, zjistili, že čepel žiletky je nečekaně náchylná k rozštípnutí – ocel je sice celkově tvrdá, ale její tvrdost se napříč celou její mikrostrukturou značně liší. Když vlas zatlačí na měkčí oblast, která sousedí s oblastí tvrdší, dojde na hranici těchto oblastí k poškození čepele. Vypadá to tak, že mikroskopicky vlastně vous přeřízne čepel.

Když teď vědci pochopili, proč žiletky v praxi tak často selhávají, doufají, že se jim podaří vyvinout alternativy s delší životností. Experimentují s použitím vysokého tlaku k vytvarování oceli do ostré, rovné hrany – a brzy plánují otestovat její trvanlivost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...