Čeští vědci začali zkoumat kukačky pomocí umělé inteligence

2 minuty
Události - Výzkum kukaček pomocí umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Rodičovství se dá u ptáků sice určit pouhým pohledem, ale i trénovaní ornitologové u toho nečekaně často chybují. A proto úkol svěřili počítači. „Ten program se naučí na zkušebním vzorku, která vejce byla snesená jednou samicí nebo různými samicemi, a my se ho potom dotazujeme na další vejce. Tedy aby nám přiřadil toto vajíčko k samicím, které on už zná,“ popsal výzkum hlavní autor práce Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Počítač přitom vychází z toho, jak je vejce barevné a velké nebo jaký má tvar a skvrny. Podle vědců je v tom úspěšný asi v 98 procentech případů.

„To, k čemu by teď mohla stačit jen jedna fotografie vejce, je zatím složitý proces – vědci musí najít kukaččí mládě, odebrat mu vzorek krve a ten poslat na test DNA,“ dodává Marcel Honza, který se na výzkumu podílel. „Asi nejobtížnější je vůbec získat vzorek. První problém je samotné vejce,“ doplňuje.

Vědci poznají, jak úspěšné jsou kukačky

I když se kukačka může jevit jako velmi úspěšný predátor, ve skutečnosti hostitelé podstrčené vajíčko odhalí a zlikvidují asi v polovině případů. Ani pak ale nemá kukačka vyhráno: „Další problém pro mladou kukačku je ten, že se ozývá relativně hlasitě,“ říká Honza. To podle něj může přilákat predátory – nejčastěji kunu nebo lasičku.

Díky nové technologii vědci ze vzorku zhruba dvou stovek vyfocených vajec zjistili, že jedna kukačka dokáže za sezonu snést až 15 vajec, a to na území velkém zhruba jako celé Staré Město Pražské. „Budeme schopni se podívat i na evoluci selekce jednotlivých hostitelů. O té se dnes vůbec nic neví,“ dodává vědec. Program bude podle volně ke stažení a posloužit by mohl i při výzkumu dalších druhů ptáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...