Čeští vědci začali zkoumat kukačky pomocí umělé inteligence

2 minuty
Události - Výzkum kukaček pomocí umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Rodičovství se dá u ptáků sice určit pouhým pohledem, ale i trénovaní ornitologové u toho nečekaně často chybují. A proto úkol svěřili počítači. „Ten program se naučí na zkušebním vzorku, která vejce byla snesená jednou samicí nebo různými samicemi, a my se ho potom dotazujeme na další vejce. Tedy aby nám přiřadil toto vajíčko k samicím, které on už zná,“ popsal výzkum hlavní autor práce Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Počítač přitom vychází z toho, jak je vejce barevné a velké nebo jaký má tvar a skvrny. Podle vědců je v tom úspěšný asi v 98 procentech případů.

„To, k čemu by teď mohla stačit jen jedna fotografie vejce, je zatím složitý proces – vědci musí najít kukaččí mládě, odebrat mu vzorek krve a ten poslat na test DNA,“ dodává Marcel Honza, který se na výzkumu podílel. „Asi nejobtížnější je vůbec získat vzorek. První problém je samotné vejce,“ doplňuje.

Vědci poznají, jak úspěšné jsou kukačky

I když se kukačka může jevit jako velmi úspěšný predátor, ve skutečnosti hostitelé podstrčené vajíčko odhalí a zlikvidují asi v polovině případů. Ani pak ale nemá kukačka vyhráno: „Další problém pro mladou kukačku je ten, že se ozývá relativně hlasitě,“ říká Honza. To podle něj může přilákat predátory – nejčastěji kunu nebo lasičku.

Díky nové technologii vědci ze vzorku zhruba dvou stovek vyfocených vajec zjistili, že jedna kukačka dokáže za sezonu snést až 15 vajec, a to na území velkém zhruba jako celé Staré Město Pražské. „Budeme schopni se podívat i na evoluci selekce jednotlivých hostitelů. O té se dnes vůbec nic neví,“ dodává vědec. Program bude podle volně ke stažení a posloužit by mohl i při výzkumu dalších druhů ptáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 19 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 19 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30
Načítání...