Dosud nepozorované chování prasat divokých zaznamenala fotopast vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Snímky zachytily situaci, kdy dospělá bachyně manipulovala s kládou zajišťující odchytové zařízení a vysvobodila v něm uzavřená prasata.
Chování bachyně podle odborníků svědčí o výjimečných kognitivních schopnostech prasat divokých. Mohlo by se také jednat o první doklad empatie u tohoto druhu. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské chtěli prasata odchytit kvůli následnému telemetrickému výzkumu.
„Toto chování se označuje, volně přeloženo, jako záchranné chování. Je to situace, kdy jedinec pomůže jinému jedinci, který se nachází v nebezpečné nebo stresující situaci, čímž sám velmi riskuje. Jedná se tak o extrémní projev prosociálního chování nebo altruismu,“ uvedla výzkumnice Michaela Másílková z katedry myslivosti a lesnické zoologie.
Doklad o inteligenci prasat
„Záchranné chování se dá jen obtížně studovat a bylo pozorováno jen u několika málo druhů zvířat, jako jsou například primáti nebo kytovci, ale dosud ne u prasat,“ upozornil pak Hynek Burda, který působí na stejném pracovišti.
Másílková zdůraznila, že celá situace byla velmi rychlá a chování bachyně přesné a komplexní. „Jinak řečeno bachyně velmi dobře věděla, co dělat, aby past otevřela. Je to jeden z mnoha případů, který dokládá inteligenci a kognitivní schopnosti prasat. Existují navíc náznaky, že toto chování mohlo být motivováno empatií, tedy schopností vcítění se do druhého,“ sdělila vědkyně.
„Empatie byla prokázána u prasat domácích, ale pokud by skutečně záchranné chování bylo motivováno empatií, jednalo by se o první doklad empatie u prasat divokých,“ dodala vědkyně.
Článek o pozoruhodné situaci v srpnu publikoval časopis Scientific Reports.
