Přemnožení divočáci míří do měst. Za odstřel stát výrazně snížil odměnu

Například na poli na úpatí Doupovských hor zničili letos divočáci mnohem víc kukuřice, než mohli sežrat. Aby se dostali k palicím, které jim chutnají, rozválejí kus lánu a polámou rostliny. Tamní zemědělci, kteří kukuřicí krmí dobytek, tak přišli nejméně o pětinu úrody. 

Kukuřičná pole navíc představují pro divoká prasata pohodlný úkryt. Když plodinu zemědělci sklidí, začnou se divočáci přesouvat za potravou jinam. „Přichází do lesoparků, blíž k obydlím,“ uvedla ředitelka karlovarské Krajské veterinární správy Mária Slepičková. 

Lidé pořídili záběry početných stád divokých prasat, která se pohybovala například po Karlových Varech. Dřívější videa zase poukázala na přítomnost prasat ve Zlíně nebo Ústí nad Labem. 

„Stárne asi populace myslivců, jsou pohodlnější a nejsou tak aktivní v lovu,“ vysvětluje si přemnožení prasat zemědělec z Boru Zdeněk Matějů.

Nižší státní podpora

Podle myslivecké jednoty je lov prasat časově náročný a hlavně drahý. Podle statistik musí myslivec strávit na posedu přibližně dvacet hodin. „Většinou se na zvěř použijí dva náboje a je to okamžitý výdaj 160 korun,“ vyčíslil místopředseda organizace Jiří Červenka s tím, že samotná zbraň stojí desítky tisíc korun.  

Předloni kvůli africkému moru prasat vyplácel stát, kromě jiné podpory, myslivcům takzvané zástřelné za uloveného divočáka od dvou do pěti tisíc korun. Ti tehdy ulovili téměř čtvrt milionu divočáků. Loni klesl počet ulovených kusů na 140 tisíc. „Přisuzujeme to právě velkému, nebo zvýšenému odlovu v roce 2017,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.  

Loni ale kleslo zástřelné na dva tisíce korun a vyplácí se pouze za kusy ulovené nad tříletý průměr v dané honitbě. Podle myslivecké jednoty za poklesem počtu ulovených kusů tak může být právě nižší státní podpora.