Krápníky podobné rudým tesákům jsou neandertálské umění staré desítky tisíc let, odhalila studie

Mezinárodní vědecký tým potvrdil, že šedesát tisíc let staré pigmenty na stalagmitech ve španělské jeskyni Cueva de Ardales mohou být jedním z nejstarších druhů umění v Evropě. Jeho autory byli zřejmě neandertálci.

Zbarveným krápníkům v jeskyni Cueva de Ardales nedaleko španělské Malágy se věnoval již výzkum v roce 2018 a tehdy také experti přišli se smělou hypotézou, že stalagmity zbarvené červeným pigmentem nejsou přírodním úkazem, ale uměleckým dílem vytvořeným neandertálci v době před pětašedesáti tisíci lety.

Rozpory mezi antropology ovšem přetrvávaly; někteří vědci se sice domnívali, že jde o dílo lidské ruky, jiní trvali na tom, že by mohlo jít o přirozený jev. Zapotřebí byla nová analýza pigmentového krytí, a ta ukázala, že jde opravdu o dílo inteligentních bytostí. Vzniklo přibližně v době před čtyřiašedesáti tisíci lety, a protože na Pyrenejském poloostrově tehdy ještě člověk rozumný nežil, jedná se zřejmě o dílo jeho nepřímých předků, tedy neandertálců.

Rudé hroty v temnotě jeskyně

Podle hlavního autora práce Francesca d'Errica textura červených pigmentů neodpovídala přirozeným procesům, při nichž tyto barvy v jeskyních vznikají. Ve studii, která vyšla v odborném časopise PNAS, popsal, že barvy byly na jeskynní objekty naneseny rozstřikováním a foukáním, a to navíc v různých časových obdobích, která od sebe dělí více než deset tisíc let.

„To podporuje hypotézu, že neandertálci přišli několikrát v průběhu několika tisíc let označit jeskyni pigmenty,“ uvedl d'Errico, který přednáší na univerzitě v Bordeaux.

Neandertálské umění se jen obtížné srovnává s nástěnnými malbami vytvořenými pravěkými moderními lidmi, jako jsou například ty, které byly nalezeny v jeskyni Chauvet-Pont d'Arc ve Francii; ty jsou dvakrát mladší, vznikly teprve před třiceti tisíci lety. Umění člověka rozumného bylo už mnohem sofistikovanější, dá se také mnohem lépe chápat.

Nový nález ale přispívá k rostoucímu počtu důkazů o tom, že neandertálci, kteří vymřeli už zhruba před čtyřiceti tisíci lety, nebyli tak primitivními příbuznými, za jaké byli dlouho považováni. Autoři studie v ní napsali, že pigmenty nejsou „uměním“ v úzkém slova smyslu, „ale spíše výsledkem chování, jehož záměrem bylo zdůraznit symbolický význam prostoru“.

Výzkum pomáhá pochopit, že jeskynní útvary hrály zásadní roli v symbolických systémech přinejmenším některých neandertálských společenství – nicméně co tyto symboly znamenaly a představovaly, zůstává stále nevysvětlenou záhadou.